Článek
Dívka od rána do večera stále něco konzumuje a na jejím každodenním jídelníčku najdeme osm plněných toastů, čtyři litry koly, několik pytlíků brambůrek, čokoládový dort, kilo smažených hranolků, dva galony mléka, dvoje máčené piškoty, dva bílé chleby a polotovarové těstoviny.
Výsledkem nadměrné konzumace nutričně téměř bezcenných, zato však energeticky nabitých jídel je 210 kilogramů živé váhy v patnácti letech, problémy s celkovým pohybem a vážné zdravotní komplikace, které ji podle lékařů mohou kdykoli zabít. A právě proto se rozhodla tato diabetička odletět do USA, kde se ve speciálním táboře pokusí shodit alespoň 130 kilogramů.
„Lékaři mi řekli, že bych mohla kdykoli zemřít. Nemůžu udělat ani pár kroků, aniž bych se nezadýchala a před pár měsíci mi objevili diabetes typu 2. Když se podívám do zrcadla, jsem zničená, jdu do svého pokoje a brečím. Vím, že je to částečně má vina, ale je pro mne šíleně těžké přestat jíst. Je to jako droga. Někteří lidé berou heroin, ale já jsem si vybrala jídlo, a to mě zabíjí,“ uvedla školačka pro deník The Sun.
Denně do svého těla nacpe Georgia asi 13 540 kalorií, zatímco její vrstevnice normálně zkonzumují asi jen 2 000 těchto energetických jednotek. Místo 210 kilogramů tak váží v průměru asi 60 kilogramů. Lékaři sice dívce nařídili, aby zhubla oněch 130 kilogramů, ale pojišťovna jí odmítá hradit podvázání žaludku či tablety na hubnutí, protože je příliš mladá. Proto se rozhodla odletět do Severní Karolíny v USA, kde ji na speciálním táboře pomohou zhubnout.
S přejídáním začala v pěti letech
S chorobným přejídáním začala v pěti letech. Tehdy byla přítomna umírání svého otce, aby se později uklidnila, začala nadměrně jíst. V sedmi letech už měla 70 kilogramů.
„Šikana ve škole byla hrozná. Říkali mi tlusťouška a bečka sádla,“ stěžuje si dnes Georgia. Její den začíná v šest ráno.
„Spím na nízkém futonu a musím si nejprve kleknout, než se postavím na nohy. Používám sprchu pro vozíčkáře, pak si dám velkou mísu cereálií, toast, máslo a džem. Potom sleduji televizi, než se navleču do uniformy, kterou jsem si musela objednat u firmy pro nadměrné velikosti přes internet. Před obědem si dám několik sýrových sendvičů a brambůrky s příchutí krevet,“ vyjmenovává svůj denní režim patnáctiletá dívka.
Ze školní jídelny ji dávno vyloučili právě kvůli přejídání. Proto si s sebou, což je ještě mnohem horší, nosí polotovary. „Jídávala jsem kabanos, sladkosti a hranolky. Pak mi učitel řekl, že už do jídelny nesmím,“ vzpomíná Georgia.
Do tělocviku přestala chodit loni. Sotva chodí, takže jakýkoli jiný pohyb je pro ni utrpením. Doma většinou sedí na gauči a pojídá různé pochutiny a sendviče. Když se pokoušela na školní diskotéce tančit, dopadlo to pádem a vyvrtnutým kotníkem. A tak se upřela na internet, kde vystupuje jako štíhlá mladá žena.
„Můžete být kýmkoli chcete. Nikdo vás nesoudí za to, jak vypadáte. Na internetu jsem vdaná a žiju v malém domku se dvěma dětmi. Moc ráda bych, aby to jednou byla realita,“ sní si morbidně obézní školačka.
Za přejídání však může především její matka Lesley. Už jako batoleti totiž Georgii dávala místo obyčejného mléka kondenzované a kvůli nedostatku peněz ji místo dětskou výživou krmila levnými polotovary. Sama měla s váhou potíže, ale na rozdíl od dcery se jí 120 kilogramů podařilo shodit. „Pro mě bude vždycky krásná,“ tvrdila se slzou v očích deníku The Sun.
Nadváhou dnes trpí čtvrtina chlapců a třetina dívek v celé Británii.