Článek
Noričtí koně jsou v Čechách chováni už stovky let. Jsou to podle Hradce příjemně temperamentní koně, využívaní zejména na práci a chov. Na svých pozemcích s nimi ale také seče.
„Naučil jsem se to už někdy ve čtrnácti patnácti letech. Ale štelovat kosu, aby správně sekala, to se učím pořád,“ přiznal. Koňská sekačka je šetrnější než moderní stroje, například nedevastuje hmyz, který na louce žije.
„Tuhle sekačku, vyrobenou firmou Knotek z Jičína, jsem získal od souseda. Je z padesátých let, takže něco pamatuje. Musíme ji mazat, hlídat olej v převodovce, hlídat jehlice, kosu, aby to sekalo,“ vyjmenoval Josef Hradec.
Květnatá louka se v podzámeckém biotopu seče dvakrát do roka, v červnu a pak v září.
„Aby si zachovala druhovou pestrost, je potřeba ji sekat na vysoko a hmotu pak nechat zaschnout, aby se vysypala semínka,“ uvedla Jitka Češková, mistrová divize Agroservis Služeb města Pardubice s tím, že v současné době na louce roste na sedmdesát druhů trav a bylin, včetně například kopretin, kohoutků, jetele nebo krvavce. Loni si zde nasušené seno odvezl zájemce, letos ale zřejmě skončí v kompostárně. Zatím o něj nikdo zájem neprojevil.
Zatímco na podzámecké louce kolemjdoucí obdivovali koně při práci, jen zhruba o dvě stě metrů dál v Tyršových sadech byla k vidění naopak nejmodernější žací technologie – robotická sekačka.
„Sekáme s ní na pobytových trávnících. Máme dvě. Jejich výhodou je, že sekají trávník velmi šetrně. Navíc prakticky nepřetržitě,“ řekl výkonný ředitel SMP-Odpady Jiří Strouhal.