Článek
Čtyři horkovzdušné balóny nafoukli organizátoři na poli nedaleko Dlouhé Lhoty. Příprava trvala 20 minut. Parašutisté poté vzlétli do výšky 1500 až 2000 metrů, odkud mohli začít skákat. Piloti balónů se domlouvali ve vzduchu pomocí vysílaček, ze kterých se ozýval i hlas organizátora seskoků Romana Štengla. Ten rozdělil parašutisty do tří skupin, které skákaly z jednotlivých balónů.
„Pilot balónu se musí vypořádat s tím, že mu z balónu vyskočí několik set kilo váhy. Kdybychom skočili všichni najednou, balon by mohl vyletěl až kilometry vysoko, proto musíme skákat postupně," popsal postup Štengl, jediný český parašutista, který má na kontě přes 20 tisíc seskoků.
Chce to um i dobré podmínky
Ojedinělost tohoto rekordu, který se zapíše do české Guinessovy knihy, je daná právě využitím horkovzdušných balónů. Balón je možné řídit jen odhadováním směru větru, ten ale fouká v každé výšce jinam. Řídit směr balónu tak musí pilot neustálým stoupáním a klesáním, zároveň musí udržovat výšku potřebnou pro seskok parašutistů.
Parašutista přišel během seskoku o vousy
Zkoordinovat čtyři horkovzdušné balóny najednou je proto podle mluvčí akce Věry Kubátové logisticky velmi obtížné.
„Jednak to vyžaduje velké štěstí na počasí. Musí se ale kalkulovat také s rychlostí a směrem větru, a podle toho přizpůsobit místo odletu tak, aby vítr nasměroval balóny k letišti, kam měli parašutisté přistát. Navíc musí být místo natolik velké, aby se na něj všechny čtyři balóny vešly," sdělila Kubátová. Najít takové místo se organizátorům podařilo až napotřetí.
Komplikované řízení balónů se projevilo i při této akci. „Těsně před seskokem letěly dva balóny nad sebou, a tak jsme museli řešit i to, aby parašutisté z vyššího balónu neseskočili na ten pod nimi,“ přiblížil úskalí akce Roman Štengl.
Žena přežila noční můru parašutistů
Seskok z balónu je ale obtížný i pro parašutisty samotné. „Čím více lidí je ve vzduchu naráz, tím větší hrozí riziko srážky, proto musí přesně dodržovat výšku i rozchod, aby se při letu dostali dostatečně daleko od sebe pro otevření padáků. U seskoku z balónů je navíc větší riziko, že se balóny nedostanou přímo nad letiště. Musí to proto být profesionálové, kteří zvládnou přistát i v otevřeném prostoru," dodal Štengl.
Všech devatenáct parašutisů přistálo nakonec bez komplikací a ve zdraví, každému z nich se navíc podařilo dopadnout přímo na území letiště. Organizátoři poté odeslali videa a další podklady zástupcům Guinessovy knihy rekordů, nyní už jen čekají na jejich schválení.
Seskok ve virtuální realitě
Kamera, kterou měli parašutisté připojenou na helmě, sbírala záznam z 360°. Snímky teď využijí organizátoři pro vytvoření virtuálního prostředí, které od letošního roku používají v pražském větrném tunelu. Návštěvníci větrných tunelů díky virtuálním brýlím zažívají velmi realistický pocit volného pádu.
„Ve spolupráci s Romanem Štenglem jsme takto natočili už několik seskoků, nejnověji jsme natáčeli výsadek nad Karlovým mostem v Praze. Zároveň už teď chystáme další akce. Ještě letos plánujeme seskok nad egyptskými pyramidami,“ vypočítává Jan Hájek ze zážitkové společnosti, která projekt virtuální reality pro větrné tunely vyvinula.