Článek
Ve vzdušném tunelu se se svými leteckými perforacemi utkalo téměř 300 závodníků. Kromě reprezentantů z několika zemí nechyběli ani čeští parašutisté.
V obřím tunelu ve tvaru válce je spodem přímo pod nohama „letců“ do tunelu turbínami vháněn velkou rychlostí vzduch. Rychlost větru lze korigovat, běžně se ale létá při 170 km/h.
„Létáte pomocí toho, jak nastavíte svoje svaly, jak konfigurujete svoje tělo ve vzduchu, jak nastavíte dlaně, nohy. Podle toho pak letíte po hlavě, po nohou, otáčíte se ve vzduchu, děláte přemety, salta, vruty. V podstatě je to taková plastická moderní gymnastika. Děláte to pomocí aerodynamiky vlastního těla,“ vysvětluje ředitel šampionátu Jiří Blaška.
Těsně před závody si závodníci vylosovali jednotlivé obrazce, které se museli naučit, zapamatovat, v jakém sledu jdou za sebou. Poté je předvedli v tunelu před porotou.
Královská kategorie
Soupeřilo se v celkem čtyřech kategoriích. Tou královskou byla skupinová formace Formation Skydiving, kdy čtyři závodníci předvádí sekvence formací v poloze na břiše. Základem bylo provést je bez chyb a předvést co nejvíc krát v čase 35 vteřin.
„Speciálně pro naši disciplínu je asi nejtěžší si vše zapamatovat. Bojujeme s takzvanými brainlocky, to znamená, že v jednu chvíli se třeba zapomenu, najednou nevím, co v choreografii následuje a v té rychlosti zbytek týmu jede dál. Takže tam nejvíce ztrácíme body,“ říká aktivní parašutistka Hana Ulíková soutěžící v technice Formation Skydiving.
Další skupinová formace byla obdobná, tentokrát ale ve vertikální poloze, hlavou nahoru a dolů. V třetí týmové kategorii takzvané dynamice museli dva nebo čtyři závodníci předvést rytmickou kreativní choreografii při využití celého tunelového prostoru. Ve čtvrté freestylové kategorii už nastoupili parašutisté individuálně.