Pár ostravských orlosupů poprvé zvládá bez pomoci chovatelů pečovat o mládě

Samice orlosupa bradatého snesla vloni 14. prosince první vejce, o které s partnerem příkladně pečovali. Pravidelně se na vejci střídali, stále se i pářili a nosili vlnu na hnízdo, což značilo, že je v chování páru vše v pořádku. O devět dní později snesla samice i druhé vejce.

„Věděli jsme, že druhé vejce může případný odchov zkomplikovat. U orlosupů je znám jev zvaný siblicida, kdy silnější mládě usmrtí to slabší, a pár tak odchová vždy jen jedno mládě. Proto druhé vejce odebíráme do líhně,“ vysvětlila situaci chovatelka Michaela Zimmermannová. V případě, že je oplozené, podkládá se vejce nebo již vylíhlé mládě párům, které o vlastní vejce přišly, případně měly neoplozené vejce.

„Zkušenosti z roku 2022 však ukázaly, že samice nesnese naši přítomnost na hnízdě, byť by se jednalo o krátké odebrání vejce. S koordinátorem Evropského ex situ programu pro tyto dravce jsme se proto dohodli, že do hnízdění nebudeme nijak zasahovat a druhé vejce na hnízdě ponecháme. Situaci jsme pouze monitorovali pomocí kamer, abychom věděli, jak si pár povede,“ popisovala chovatelka.

Po 54 dnech inkubace prvního vejce, se letos 6. února vylíhlo mládě. Samotné klubání mláděte proběhlo jako z učebnice, pár byl trpělivý a v pravý čas pomohl mláděti ze skořápky. Hned druhý den samice donesla na hnízdo krmení a začala mládě krmit. Nabízela mláděti malé kousky králičího masa. Mládě bylo silné, životaschopné, krásně drželo hlavičku a natahovalo se pro krmení.

Po sedmi dnech začala být samice nervózní. „Při krmení se často rozhlížela po okolí a nesoustředila se. Objevilo se i pár výpadů na mládě, takže jsme museli udělat nějaká opatření, abychom samici uklidnili. Proto jsme uzavřeli cestu kolem voliér pro návštěvníky. Kvůli teplému počasí jich do zoo mířilo opravdu hodně,“ líčila chovatelka.

Dodala, že přestože pár spolu dobře harmonizuje, samec zatím nebyl schopen plnohodnotně nakrmit mládě, chybí mu zkušenosti se správným podáváním potravy. „To může být jeden z důvodů, proč samici vyruší každá maličkost, a proto pár potřebuje absolutní klid,“ uvedla Zimmermannová.

První známky krmení ze strany samce chovatelé pozorovali až 14. den věku mláděte. Druhé vejce se nevylíhlo. Rodičovský pár se proto soustředil na odchov jen prvního mláděte a druhé vejce již tolik nezahříval.

„Po třech týdnech bylo na kamerovém záznamu vidět, jak samice nevylíhlé vejce rozklovla a chtěla nevylíhlým mládětem nakrmit své starší mládě. To ale zrovna spalo, a proto jej nakonec pozřela sama,“ sdělila chovatelka.

Tento jev je součástí přirozeného chování orlosupů bradatých. A pro tento pár je podle odborníků velice důležitý každý další den s mládětem na hnízdě, aby mohli posbírat cenné zkušenosti pro úspěšný odchov mláďat.

Pokud by odchov proběhl úspěšně, jednalo by se o třetí úspěšně odchované mládě tohoto páru a zároveň první, které zvládl odchovat bez nutnosti jakékoli asistence ze strany chovatelů (inkubace v líhni, vážení a dokrmování mláděte apod.).

Zoo Ostrava chová ještě jeden starší a zkušenější pár orlosupů, který pobývá v chovatelském zázemí. Měl také dvě vejce, ale zárodek ve starším uhynul. Mladší vejce se zatím vyvíjí v inkubátoru, líhnout by se mělo okolo 18. března. Rodiče sedí na podkladku.

Přirozený odchov mláďat rodiči, případně pěstouny svého druhu, je nutnou podmínkou mezinárodního repatriačního projektu Návrat orlosupa bradatého do evropské přírody, do něhož je ostravská zoo zapojena od roku 2009. V rámci projektu již poskytla 18 mladých orlosupů pro vypuštění do volné přírody.