Článek
Ekocentrum se zahradou, které zřizuje místní dům dětí a mládeže, funguje totiž i jako sběrna zraněných drobných zvířat. Často se tady ocitají právě i zmínění ptáci, které srazilo auto, spálili se o elektrické dráty, narazili v letu do skleněné stěny nebo vypadli z hnízda. Sova pálená pojmenovaná Pepi šla v závěru přednášky doslova z ruky do ruky a návštěvníci si ji mohli potěžkat a pohladit.
„Je to loňské mládě z našeho odchovu od zdejších hendikepovaných sov, o které se tady staráme. Ti tady vyvedli mladé,“ představoval sovičku chovatel a přidával řadu zajímavostí o neslyšném letu díky jemnému peří, o místech, kde obvykle hnízdí – pod střechami stodol nebo v opuštěných kostelních věžích –, nebo o tom, kolik snáší vajíček.
„Když se samec dvoří samici, přináší jí úlovek. Když donese za noc jenom jednu nebo dvě myši, tak to značí, že je v přírodě málo potravy, a samice pak snese méně vajec. Když donese třeba až deset myší za noc, snese až osm vajíček,“ vysvětloval.
Při komentované prohlídce o dravcích a sovách v mladoboleslavské minizoo si mohli návštěvníci pohladit sovu pálenou
Řada se dostala třeba i na poštolky, které se přizpůsobily městskému životu a celkem běžně je lidé mohou spatřit. „Hnízdí tady všude okolo, na školách, vedle naší zahrady…,“ potvrzoval Šimonek a zmínil i dalšího odchovance. U jedné ze zdejších základních škol našly děti pod smrkem mládě kalouse ušatého.
„Bylo to asi osmidenní mládě, které vypadlo z hnízda. Ručně jsme ho tady vykrmili a vypiplali,“ ukazoval směrem na drobného klidného ptáčka.
Zvířata, která jsou po zmíněných incidentech jen mírně otřesená, se vracejí po pár dnech do přírody. „Snažíme se, aby si moc nezvykla na člověka, a vypouštíme je zpátky. Ta zraněná většinou vozíme do záchranné stanice v Huslíku u Poděbrad, kde se o ně starají,“ dodal boleslavský chovatel.
Otřesený luňák dostal jméno Jirka, zotavuje se v brněnském ptačím centru
