Otužilci si v Plzni udělali karneval. Ledovou krustu jim prosekali hasiči

„Naopak. Otužilců přibývá,“ míní Alice Visolajská z místního spolku, který si v duchu zdejšího dialektu zvolil název Plzeňští otužilcí. „Když jsme před pěti lety s tímhle volným sdružením začínali, tak nás bylo pár desítek, teď se k nám hlásí asi šest set lidí. I když samozřejmě ne každý plave. Na druhou stranu je spousta těch, kteří se otužují, ale nemají potřebu se někde družit,“ konstatuje.

Důkazem trvajícího otužileckého boomu je i tenhle prochlazený maškarní karneval, který spolu s uvedeným spolkem spolupořádá první plzeňský obvod. „Akcí přibývá. Mikulášské otužování, vánoční, velikonoční a teď karneval, loni jsme ho zorganizovali poprvé a vypadá to, že se z něj snad stane také tradice,“ podotýká Visolajská.

Podobně to vidí Anděla Šindelářová z Klubu sportovních otužilců Plzeň. „Covid udělal spoustu otužilců. Když jsme před pěti lety pořádali novoroční plavání, tak dorazilo kolem třiceti lidí, teď jich bývá i kolem stovky, vykoupat se přijde kde kdo,“ říká Šindelářová.

S kolegyní začala díky zvyšujícímu se zájmu pořádat otužilecký kurz. „Je pro deset lidí a rozbíhá se vždy v polovině září. Chodíme do vody každý týden a končíme v listopadu,“ vysvětluje Šindelářová. Zájem je podle ní především mezi staršími. „Pokud se na to dá někdo mladý, tak bere většinou otužování jako doplněk regenerace,“ dodává.

Obě otužilkyně se shodují, že kdo jednou okusí, málokdy přestane. „Je to jako závislost, pokud někdo skončí, tak většinou ze zdravotních důvodů,“ podotýká Visolajská. Šindelářová odhaduje, že to zabalí jen asi pětina těch, kteří si s touhle vášní začali.

Dominika Kulová se otužuje dva roky. „Kvůli posílení imunity, na základě výzvy od kamarádky. Začala jsem v září, voda měla patnáct stupňů a mně tenkrát přišla strašně studená. Dneska do ní lezu, i když zamrzá,“ líčí.

Že by s tím sekla, tak to ani náhodou. „Přidal se ke mně přítel s další partou lidí. A v hlavě to mám nastavené tak, že to dělám pro sebe. Pro svoje zdraví. Takže i když bylo venku minus sedm, lezli jsme do díry v ledu. Ta euforie potom je skvělá,“ má jasno Dominika.

O generaci starší Jiří Stavinoha je „mrožem“ už dvě desítky let. „Je fakt, že za covidu nás přibylo,“ přikyvuje.

Nejlepší recept? „Nepřestat se koupat, když skončí léto,“ doporučuje Alice Visolajská. „Tak začíná většina lidí. Někteří vydrží do listopadu, někteří do prosince a někdo až do ledu. Dobré je se také sprchovat studenou vodou, nejlépe ráno, nohy, záda a pak celé tělo,“ podotýká.

„Je možné se otužovat i na vzduchu. Prostě nechodíte v péřové bundě, ale nalehko,“ doplňuje.

Co otužilcům vadí nejvíc? „Vítr,“ uzavírá Visolajská.