Článek
"Když uvolníte takové přírodní procesy, může to dojít tak daleko, že to nepůjde zastavit," upozornil David Viner z Výchoanglické univerzity. "Věčně zmrzlou půdu, jestliže začne tát, už nezmrazíte. Může to vyhnat teplotu nahoru mnohem rychleji než lidmi způsobené emise."
Univerzitní expedice z ruského Tomsku a britského Oxfordu, jejímž byl Viner členem, zkoumala stav věčně zmrzlé půdy (permafrostu) na subarktické západní Sibiři. Zjistila, že toto území o velikosti asi miliónu čtverečních kilometrů (rozloha Francie a Německa dohromady), zformované před 11 tisíci lety koncem doby ledové, začíná na některých místech jevit známky tání. Ke stejnému zjištění dospěl letos v květnu americký tým z Aljašky.
Oteplení o čtyři stupně za 40 let
Sibiřský permafrost tvoří zmrzlá rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu. Tento plyn je několikrát výkonnějším, pokud jde o skleníkový efekt, než oxid uhlíku CO2.
Předpovědi IPCC (Mezivládní panel pro zkoumání klimatických změn) a dalších světově uznávaných institucí hovoří o zvýšení průměrných teplot na Zemi v tomto století o 1,4 až 5,8 stupně. Sibiř podobně jako Arktida patří k oblastem, kde se otepluje rychleji, během posledních čtyřiceti let údajně až o 4 stupně.
Podle výpočtů klimatologa Stephena Sitche z britské MetOff (vládní meteorologický ústav) může postupné tání permafrostu přidat do atmosféry do konce století 700 miliónů tun uhlíku ročně - stejně jako vzniká v důsledku lidské činnosti. Ačkoli by se tak hladina CO2 v atmosféře zvýšila na dvojnásobek, znamenalo by to oteplení o 10 až 25 procent.
Moc času nezbývá
"Jestli se rozběhne takové tempo oteplování, vymykající se našim možnostem přizpůsobení a našimi silami nezastavitelné, povede to k ekonomickému, sociálnímu a ekologickému chaosu," opakoval varovný postoj Přátel Země její ředitel Toni Juniper. "Ještě je čas na nějaká opatření, ale už ne mnoho," uvedl.
Nerovnoměrné oteplování pociťují i obyvatelé evropských velkoměst. Podle studie světového Fondu na ochranu divoké přírody (WWF) stoupla v Londýně a dalších 16 velkoměstech starého kontinentu průměrná letní maxima za posledních 30 let nejméně o jeden až dva stupně. Vedle britské metropole je na tom nejhůře Madrid, Paříž, Stockholm, Lisabon a Atény.
Klimatizace uškodí
WWF varuje, že nejde o "lepší šance k trávení pozdních večerů v pouličních kavárničkách", ale o zvýšení rizika pro děti a seniory a pro zaměstnance pracující venku.
Řešení není v klimatizování automobilů a městských prostor - to by vedlo k dalšímu zvýšení spotřeby energie, a tudíž vyšším nárokům na její výrobu v převažujících klasických elektrárnách, jež jsou hlavním zdrojem emisí stojících za oteplováním.
