Článek
Podle švýcarského deníku Blick si muž připravoval svůj oblíbený pokrm sám. Hrozny prý pečlivě zbavoval jader, ale jedno zřejmě přehlédl. Když se pak při pojídání ozvalo prasknutí, nebyla to skořápka jádra, ale korunka.
Poškozenou zubní náhradu si nechal opravit za 900 švýcarských franků (23 200 Kč) a účet zaslal pojišťovně k proplacení. Ta mu ale nevyhověla, protože chyběl corpus delicti. Důkaz totiž skončil v žaludku pacienta.
Ten se ale nedal a proti rozhodnutí pojišťovny vznesl námitku. Případ skončil až u soudu, kde muž argumentoval, že si přece nezpůsobil škodu záměrně a že jádra modré odrůdy hroznového vína jsou malá a velmi tvrdá.
Svědectví manželky nepomohlo
Jako důkaz připojil jiné jádro a také svědectví manželky. Marně. Porotci dospěli k závěru, že když není k dispozici konkrétní jádro, které škodu způsobilo, nelze opravu korunky proplatit.
Soudci také vycházeli z jiných pojistných případů, kdy nestačila „pouhá domněnka“, že škodu způsobil předmět, který nelze předložit. Jediné, co porota stěžovateli odpustila, byly poplatky spojené se soudním řízením.