Opilý mladík vylezl v Rakousku na věž jaderné elektrárny. Vyhrál sázku o tři basy piv

Mladý hazardér chtěl prokázat odvahu v sobotu večer po skončení blíže neupřesněné akce, kterou pořádala spolková země Dolní Rakousy. Na dva dny si k tomu pronajala areál elektrárny, která je bezmála už půl století zakonzervovaná.

Podle deníku Kronen Zeitung byl muž na akci pozván jako host. V sobotu krátce před půlnocí se nechal přesvědčit, že věž po postranním žebříku zdolá.

Nato překonal plot s ostnatým drátem a začal šplhat nahoru. I když je žebřík obklopen jištěním proti pádu, mohou nahoru výhradně jen oprávněné osoby se speciálním vybavením.

Kaskadérský kousek Rakušana sledovala řada hostů, z nichž jeden ihned informoval záchranné složky. Na místo přijelo několik vozů hasičů, Červeného kříže a policie, jejichž posádky se snažily mladého muže přesvědčit, aby slezl dolů.

Hazardéra, který pochází z hornorakouského Gmundenu, prý přítomnost vysokého počtu záchranářů a rozsvícených reflektorů zaskočila. Na výzvy ale zpočátku nereagoval, hasiči proto vyrozuměli svou speciální jednotku vycvičenou pro záchranné operace ve velkých výškách.

Ta byla již na cestě, když se muž přece jen nechal přesvědčit. Při sestupu na něj čekali hasiči u přemostění, které spojuje věž asi v jedné třetině výšky s provozní budovou.

Dole jej předali policii, která delikventa, jenž vyvázl bez zranění, odvezla k výslechu. Vyšetřovatelé zkoumají, zda se muž dopustil trestného činu nebo jen správního deliktu.

Zřejmě ale bude muset uhradit veškeré náklady spojené s výjezdem záchranných složek. „Radost z výhry tří přepravek piva jej přejde nejpozději ve chvíli, kdy dostane účet za záchrannou akci,“ komentoval událost deník Kronen Zeitung.

Kaskadérský kousek dobrodruha vyvolal většinou pobavené reakce na sociálních sítích. „Proč by měl platit nějaký účet? On přece záchranáře nezavolal,“ napsala jedna diskutující. „Až bude starý, bude mít co vyprávět svým vnukům,“ přidal se další.

Elektrárna Zwentendorf je považována za „pomník rakouské jaderné energetiky“. Byla prakticky dokončena, ale nikdy nezahájila provoz. Příčinou bylo referendum v roce 1978, v němž se těsná většina hlasujících vyslovila proti spuštění elektrárny. Část Rakušanů toho využila k vyjádření protestu proti tehdejší vládě sociálnědemokratického kancléře Bruna Kreiského, která se za jadernou energetiku zasazovala.