Operace květináč. Amsterdam chce zatočit s tradičním koloritem města

Květináče před domy i na jiných místech ve veřejném prostoru patří k jakémusi koloritu některých částí Amsterdamu. Přestalo se to však líbit radnici, která vyhlásila Operaci květináč, která si klade za cíl množství květináčů dostat z ulic pryč.

V ideálním případě by podle radních měly být před každým domem nanejvýš dva květináče o maximálních rozměrech 50 × 50 centimetrů. Všemožné „falešné zahrádky“, které se často vyskytují na parkovištích, v parcích a na podobných veřejných místech, by měly být odstraněny úplně.

Vedoucí městské správy Amélie Strensová uvedla, že často zanedbané květináče jsou nejen nevzhledné, ale také škodí biologické rozmanitosti a navíc zhoršují přístupnost nebo celkově pohyb ve veřejném prostoru například maminkám s kočárky nebo lidem se zdravotním hendikepem, kteří používají nejrůznější kompenzační pomůcky.

Uvedla, že při inspekci bylo prověřeno více než 900 květináčů. Budou na ně nalepeny štítky s otázkou, zda někomu patří, a také QR kódem s kontaktem na úřady. A pokud se do šesti týdnů nikdo neozve, radnice je nechá odstranit.

Toto rozhodnutí samozřejmě kritizují jak občané, tak někteří amsterdamští politici. Například Rogier Havelaar, jenž na radnici zastupuje křesťanské demokraty, volá po tom, aby na Operaci květináč nepadl ani jediný cent z městské kasy. „Pokud někde překáží květináč, tak jej prostě odsuňte. Není potřeba vytvářet 31 pravidel pro celou čtvrť,“ citoval jej deník The Guardian.

K němu se přidává i Bert Nap, bývalý šéfredaktor lokálního městského listu. Ten tvrdí, že květináčová výzdoba je důkazem toho, že si lidé váží místa, kde žijí. Potenciální odstranění květináčů vidí jako smutný den pro celé město. Obyvatelé si možná nevybírají ty nejvhodnější rostliny, ale to by se podle něj dalo vyřešit jejich lepší informovaností.

Opačný názor však má například Rogier Noyton, jenž je předsedou místní skupiny Voordestad: „Se zelení je to těžké, protože získala posvátnou auru. Cokoliv s ní nějak souvisí, je dobré. Veřejný prostor patří nám všem, ale zároveň nikomu a je důležitý i pro lidi s hendikepem. Městská rada se snaží říci, že zde neplatí zákon džungle.“

Obyvatelé města rozhodnutí radnice ve velkém kritizují a poukazují na to, že mnohem více místa v ulicích zabírají například auta, zahrádky barů a restaurací, zaparkovaná jízdní kola, odpadky nebo turisté, kteří v Amsterdamu ročně stráví více než 22 milionů nocí. Lidé se také zhusta vyjadřují v tom smyslu, že nový přístup radnice ke květináčům zkrátka nehodlají respektovat.