Olomoucká zoo má chovný pár „zpívajících“ gibonů. Samice přicestovala z Anglie

„Po několikatýdenní karanténě v došlo ke spojení zvířat přímo v našem pavilonu opic,“ sdělila Novinkám mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

„Prozatím se zvířata snášejí dobře a od prvního dne spolu ve výběhu ‚zpívají‘. Ještě nějaký čas potrvá, než se náklonnost jednoho k druhému prohloubí,“ uvedla zooložka Jitka Vokurková.

První siamangové přišli do zahrady v roce 1993. Rok poté se zoo podařilo získat chovný pár, který pocházel z volné přírody přímo z oblasti svého výskytu, a to z Indonésie.

„Celkem se u nás narodilo sedm mláďat včetně samce, který bude tvořit s nově příchozí samicí pár,“ konstatovala mluvčí.

Pod krkem mají siamangové rezonanční vak jako žáby, který se nafukuje do velikosti lidské hlavy a díky němu dochází k zesílení jejich hlasitých vokalizací. Tím se ze všech gibonů projevují nejhlasitějšími zvuky.

„Ti, kteří si přivstanou, mohou obdivovat giboní zpívání. Označují si tak teritoria a jejich hlas bývá slyšitelný do vzdálenosti až 1,5 kilometru,“ poznamenala Gronská.

Tyto opice, které váží až dvacet kilogramů, se podle ní pohybují velmi elegantním způsobem v závěsu za ruce, který se označuje jako brachiace, pomocí níž zvládnou překonat vzdálenost až osm metrů během jediného zhoupnutí.

Přirozeným biotopem pro tyto primáty jsou lesy v oblastech Asie, kde obývají nížiny i nižší pohoří. Živí se především rostlinnou potravou, jako jsou různé plody a listy, ale i ovocem, ptačími vejci a drobnými obratlovci.

Díky dvěma srostlým prstům tvoří jejich ruce hák a získávají tak lepší uchopovací schopnosti. Giboni jsou ve volné přírodě ohrožováni především ztrátou a degradací životního prostředí.