Článek
Městem procesí v pátek večer provedl František Hanáček, probošt z kostela sv. Mořice. Právě tam jsou ostatky svaté Pavlíny uloženy. Nachází se tam i její oltář.
Patronkou města Olomouce se stala 23. října 1623. Město sužovala těžká morová epidemie a tehdy uspořádaný prosebný průvod s jejími ostatky podle legendy pomohl mor zažehnat. Průvod ku cti svaté Pavlíny je pořádán každoročně a je součástí Svátků města.
Probošt František Hanáček v kočáře s ostatky svaté Pavlíny
Oslavy každoročně nabízejí bohatý kulturní program po celém městě, jehož součástí jsou koncerty, divadla, přehlídka hanáckého folklóru, ohnivá show a Den starých řemesel, který kromě zapomenutých dovedností lidem umožnil ponořit se do atmosféry středověku. Svátky města navštěvují lidé z celé republiky, ale i ze zahraničí.
Olomoucká zoo je největším chovatelem kozorožců kavkazských na světě. Ve volné přírodě jim hrozí vyhubení
Svatá Pavlína a Olomouc
Sv. Pavlína pocházela z Říma, kde byla společně se svými rodiči umučena. Pro přijetí křesťanství byl otec Artemisius sťat a Pavlína s matkou Kandiou byly ukamenovány. Jezuita P. Mikuláš Lancicius přinesl roku 1623 do Olomouce ostatky sv. Pavlíny z římských katakomb.
Když roku 1623 zuřil ve městě strašlivý mor, který si vyžádal přes 7000 obětí, uspořádala městská rada na návrh dómského arcijáhna Juila Caesara Gianniniho de Pisauro v neděli 8. října 1623 prosebný průvod s ostatky sv. Pavlíny. Průvod šel z jezuitské koleje do chrámu sv. Mořice v naději, že světice vyprosí zažehnání nelítostné řádící epidemie. Z vděčnosti, že se tak stalo, zvolila městská rada 23. října 1623 sv. Pavlínu za patronku města Olomouce. Olomoucký biskup kardinál kníže František Dietrichštejn (1599 až 1636) ji zařadil mezi spolupatronky katedrály.
Svatá Pavlína pak byla vzývána ještě v letech 1626, 1633, 1634, 1637, 1675 a 1715. Největší průvod s ostatky sv. Pavlíny se konal právě v roce 1715 za zuřícího moru, na který ještě dnes upomínají dva sloupy – čestný sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a Mariánský morový sloup na Dolním náměstí.
Z polských Lehnic přijel třeba Adam Sikorski s manželkou Evou. „Jsme tady už pošesté. Když jsme přijeli poprvé, svátky se tady zrovna konaly, byla to náhoda. Z toho, jak to tady žilo, jsme však byli nadšeni. Stejně tak z atmosféry slavností. Dýchá z nich historie, mají úžasný program, atrakce. Teď už sem proto jezdíme každý rok cíleně. Olomouc nám přirostla k srdci. Je to naše druhé město,“ řekl Novinkám Sikorski.
Průvod s ostatky svaté Pavlíny
V souvislosti s oslavami na Horním náměstí vznikla i jedinečná více než čtyři metry vysoká socha z písku, kterou obklopují květiny. Vykresluje alegorii svobody a demokracie a připomíná i osudy tří výjimečných Olomoučanek - Květoslavy Bartoňové, Eriky Bednářové a Zdeny Mašínové.
„Návštěvníci centra měli několik dní možnost sledovat, jak se tato socha postupně formuje a oživuje náměstí díky kreativitě autora Mariana Maršálka, který na ní pracoval společně se sochařem Jiřím Kašparem, “ uvedla mluvčí města Radka Štědrá.
Socha z písku na olomouckém Horním náměstí
Vrchol Slavností svobody. Plzní zase táhla Pattonova armáda
