Článek
„Koně používáme v centru Brna k údržbě trávníků již 15 let a jsme rádi, že Sněhotu staršího i Sněhotu mladšího máme. Sehnat zkušené kočí s koníky připravenými pro práci v tak rušném prostředí je kumšt,“ řekl Novinkám ředitel podniku Veřejná zeleň města Brna Jozef Kasala.
Bělouš Nanuk a černý Zetor už hezky srovnali trávníky v parku Lužánky nebo pod hradem Špilberkem, kam je velmi špatný přístup. Kočí se s nimi starají i o Tyršův sad a ve čtvrtek stáhli dřevo z Husovického kopce. Díky nim město ušetří za lanovku pro stahování kmenů, která by se jinak musela v tomto nepřístupném terénu složitě stavět.

Koňské spřežení v centru Brna, v pozadí rušná Husova ulice.
Vidět koňské spřežení přímo při práci uprostřed půlmilionového Brna je pro mnohé velkým překvapením. Podle Kasaly není sporu o tom, že na trávníky mají blahodárný vliv. Bránou z nich vyčešou starou trávu, listí, kusy větviček i seschlý mech. Povrch se tím současně provzdušní, takže plochy se na jaře dříve zazelenají a navíc se na nich objeví i více lučního kvítí.
Kočích s koňmi na práci ubývá
V Česku je chováno přes 100 000 koní a jejich počty každoročně vzrůstají. Na práci se používají statní chladnokrevníci, nejčastěji norici a belgici. Koně se ale místo práce stále více využívají pro rekreační sport.

Pod hradem Špilberk. Tmavák je Zetor, bělouš Nanuk. Vzadu vlevo Oskar Sněhota ml. a vpravo Oskar Sněhota st.
„Ono to vypadá jednoduše; přijede kočí s párem koní a projedou trávník, ale každý, kdo koním aspoň trochu rozumí ví, že trvá léta, než si koník zvykne na práci v rušném prostředí plném podnětů, které jej mohou vyplašit,“ dodala Kasala.
O trávníky v centru Brna se starají Jasánek a Nanuk s mistrem kočím Sněhotou
