Nový cíl pro kometární výpravu

Ambiciózní výprava Evropské kosmické agentury (ESA) si rozhodně jednoduché cíle neklade. Sonda Rosetta má za úkol nejen se s kometou setkat, ale stát se i její oběžnicí, na povrchu vysadit průzkumný modul a putovat s ní na její dráze směrem ke Slunci. Komety se Sluneční soustavou pohybují po velmi výstředných drahách, na kterých většinu času stráví v hlubinách meziplanetárního prostoru.

Při přiblížení ke Slunci se začne projevovat jejich aktivita tak, jak ji velmi dobře známe z nejrůznějších fotografií či pozorování i pouhým okem. Okolo jádra komety se vznikne koma a za příznivých podmínek vytvoří kometa i typický ohon. A právě Rosetta bude zblízka sledovat jak se kometa s klesající vzdáleností od Slunce "probouzí".

Tomu bude ovšem předcházet dlouhá cesta Sluneční soustavou. Žádná raketa není schopna dodat kosmické sondě takovou energii, aby mohla ke kometě letět přímo. A tak se - podobně jako v řadě jiných výprav - k jejímu urychlení využije gravitačního pole planet. Podle původního plánu měla Rosetta jedenkrát přiblížit k Marsu a dvakrát k naší Zemi.

V roce 2011 by se konečně s kometou setkala a po následující dva roky by ji doprovázela do perihelu její dráhy. V letech 2006 a 2008 by navíc zblízka prozkoumala planetky Otawara a Siwa. To vše ale za podmínky, že se start uskuteční ve dnech 12. až 31. ledna letošního roku.

Ovšem 11. prosince roku loňského došlo k události, která všechny plány změnila. Tento den odstartovala k inauguračnímu letu nová, silnější verze rakety Ariane 5, označovaná jako ECA. Po několika minutách letu se vychýlila z požadovaného kurzu a byla na příkaz pozemního střediska zničena. Nehoda vedla k zastavení letů všech raket Ariane 5 do té doby, než budou vysvětleny a napraveny její příčiny. Okamžitě vyvstaly obavy, co bude s kometární výpravou. Nakonec se ukázalo, že byly oprávněné.

Sonda sice měla využít základní varianty této rakety, ale ani ta není příliš spolehlivá. Celková bilance všech verzí rakety Ariane 5 je 14 startů, z toho ovšem hned 5 zcela či částečně neúspěšných. A tak se ESA rozhodla, že nebude riskovat a výpravu v ceně 1 miliardy eur odložila. Odklad může dosáhnout až 2,5 roku a bude stát dalších 50 až 100 miliónů navíc. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako původní kometa.

Zpočátku se ještě uvažovalo se o přidaní dalšího setkání s planetou - tentokrát s Venuší - které by ji umožnilo ještě stihnout původní kometu. Na takové dráze by ale sonda byla příliš vystavena tepelnému záření Slunce a proto byla tato varianta nakonec zamítnuta. Vytipováno bylo pět kandidátů. Základním požadavkem je setkání v blízkosti dráhy Jupitera, tedy ještě dostatečně daleko od Slunce, kde ještě není kometa aktivní. Důvodem je bezpečné přistání modulu na povrchu jádra komety.

Ukazuje se, že jedinou kometou, kterou je možno dosáhnout ve stanoveném časovém měřítku je 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jiná kometa se startem do poloviny roku 2005 není dosažitelná. Za tento termín nechtěla ESA jít mj. z důvodu, aby udržela pohromadě tým lidí, který výpravu zajišťuje. Oficiální výběr nového cíle bude oznámen pravděpodobně na konci května, ale jak uvádí některé zdroje přímo z ESA, je téměř jisté, že to bude právě tato kometa.

Start by se mohl uskutečnit v února 2004, komety by pak bylo dosaženo v roce 2014. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu odložen, přichází v úvahu druhá možnost o rok později. Zatímco pro první start by stačila základní verze rakety Ariane 5, pro druhý by bylo nutno použít verzi silnější.

Změna cíle sebou přináší některé komplikace. Asi největší z nich je velikost jádra nově vybrané komety. Zatímco kometa Wirtanen má jádro o průměru asi 1 km, u 67P je to 3 až 5 km. A to znamená větší gravitační sílu, kterou bude působit na přistávající modul. Rychlost přistání může překročit limit, na který byl tento modul projektován. Konstruktéři tak nyní hledají možnosti jak modul upravit, aby na jádře komety přistál bezpečně. Jisté je ovšem, že změny nemohou být příliš velké, protože příliš mnoho času na radikální zásahy do konstrukce sondy není.

Jestliže se podaří všechny problémy vyřešit, může sonda výrazně přispět k pochopení otázky vzniku Sluneční soustavy a tedy i naší planety a života na ní. Třeba i tak jako slavná Rosettská deska - podle které dostala pojmenování - přispěla k rozluštění egyptských hieroglyfů.