Hlavní obsah

Nevlastní bratři se poprvé setkali až po 51 letech

Novinky, mšv

Až po dlouhých 51 letech se spolu konečně setkali dva nevlastní bratři. Mladší z nich při tom ani nevyrůstal s matkou, která ho dala v sedmi letech kvůli zdravotním obtížím k adopci. Shledání sourozenců bylo pro oba jakýmsi pomyslným šťastným koncem, píše agentura Reuters. Možná by k němu ale nikdy nedošlo nebýt vzorků DNA v databázi na vyhledávání příbuzných.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Bratři se poprvé setkali po 51 letechVideo: Reuters

Článek

Američané Paul Hannan a Richard Emery se poprvé setkali v březnu po desítkách let. Jejich matka po rozvodu s Hannanovým otcem otěhotněla s novým přítelem — otcem Emeryho. Jenže ve 30 letech prodělala mrtvici a kvůli zdravotním potížím dala mladšího ze synů k adopci. Ten proto vyrůstal v náhradní rodině a po své skutečné matce začal pátrat až v pokročilém věku. Snažil se s ní propojit skrze adopční agenturu.

„Dostala od ní dopis. Představte si to, po nějakých 50 nebo 51 letech,“ vypráví Emery. Matka ovšem přes agenturu synovi vyřídila, že není vhodná doba. „Asi měla své důvody, ať už zdravotní nebo emoční,“ dodal. „Oba nás mrzí, že jsme nemohli s naší mámou, která v lednu zemřela, strávit společné chvíle,“ upřesnil Hannan poté, co se s bratrem shledal.

K setkání by zřejmě nikdy nedošlo, kdyby Emery jednou nezhlédnul dokument o DNA. Rozhodl se objednat si sadu na jeho sběr od společnosti MyHeritage, která genetické vzorky schraňuje a v případě shody je schopna propojit různé členy rodiny. Emery tímto způsobem našel sestřenici. Ta už pak oběma bratrům domluvila setkání.

Pro i proti

Zatímco bratři považují shledání za šťastné, bioetik lékařské fakulty Newyorské univerzity Arthur Caplan uvedl, že podobné společnosti jako MyHeritage mohou mít i stinné stránky. Jednak narušení soukromí osob, v horších případech třeba i přeprodej genetického materiálu.

„Hodně lidí dá děti k adopci a nechtějí, aby je někdo zpětně našel — cítí se trapně, jsou poníženi, už se posunuli dál,“ uvedl Caplan s tím, že lidé si nikdy nemohou být stoprocentně jisti, že se k nim nedostane nežádoucí osoba.

Na druhou stranu jsou lidé, kteří v DNA databázi vidí nesporné výhody. Agentura Reuters upozorňuje například na genealožku Yvette Corporonovou, která díky testu nalezla část rodiny, kterou její babička ukryla kdesi v bezpečí před nacisty. Podle ní je databáze genetických informací zcela bezpečná. „Je to pouze pro vaše použití. Společnost to s nikým nesdílí a kdykoli můžete své DNA z databáze vymazat. Navíc můžete zůstat i zcela anonymní a nepoužívat skutečné jméno,“ řekla Corporonová.

Výběr článků

Načítám