Nevěřte všemu, co najdete na internetu, říkal už Masaryk. Falešné citáty jsou stále populární

Slavné osobnosti minulosti požívají ve veřejném podvědomí status autority, které je velice těžké oponovat. Jak můžete být proti, když už i samotný Masaryk tvrdil... Za Masaryka si můžete dosadit libovolnou jinou autoritu.

Právě Masaryk je však ústřední postavou vtipu „Nevěřte všemu, co vidíte na internetu, to říkal už Masaryk“. Tento mem citoval Jakub Michálek, když glosoval prezidentskou kampaň v roce 2018. Od kritiků se dočkal nepochopení a výsměchu, přičemž oni sami sdíleli vybájený Werichův výrok přirovnávající nacisty k mohamedánům.

Citátům máme z iracionálního důvodu tendenci více věřit, nepátráme po tom, zda onu větu dotyčný opravdu pronesl, protože to zcela jistě musel ověřit již někdo jiný. Přitom falešných citátů existuje více než dost. Přinášíme ty nejznámější z nich.

(údajně Marie Antoinetta)

Jeden z nejslavnějších citátů, který měl demonstrovat odtržení francouzské šlechty před francouzskou revolucí a který měla pronést později sťatá Marie Antoinetta, se nezakládá na pravdě.

Jednak věta v originále zní „Qu’ils mangent de la brioche“, tedy „ať jedí briošky“, tedy sladké máslové pečivo. Ale hlavně ho dotyčná šlechtična nikdy nepronesla. Původním autorem je filozof Jean Jacques Rousseau, který ve svých knihách Vyznání hovoří o „velké princezně, která mu to kdysi sdělila“.

Jméno princezny Rousseau nesděluje a je pravděpodobné, že historka je smyšlená. Rousseau knihy napsal v roce 1765 (tehdy bylo Marii Antoinettě šest let), publikovány pak byly v roce 1782. Revolucionáři Rousseaua hltali a je možné, že větu přisoudili manželce francouzského krále v rámci své propagandy. V písemných pramenech pak poprvé přisoudil větu dceři Marie Terezie až Alphonse Karr v roce 1843.

(údajně Winston Churchill)

Tento citát v různých obměnách s oblibou používají politici, když reagují na data či průzkumy, které jim příliš nevyhovují. I když se hodí k bonvivánskému vystupování legendárního britského premiéra, Churchill tuto větu (stejně jako mnoho dalších jemu přisuzovaných) nikdy nevyslovil ani nenapsal.

Fámu o tomto výroku nejspíše rozšířil šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels před a během druhé světové války ve snaze vyobrazit Churchilla jako lháře. Poprvé tento výrok můžeme nalézt právě v němčině (Ich glaube nur der Statistik, die ich selbst gefälscht habe).

(údajně Edvard Beneš)

Tento citát je součástí delšího textu. Jeho autorem má být Edvard Beneš a napsat ho měl v roce 1947. Varuje v něm před snahou revidovat dekrety týkající se odsunu sudetských Němců.

Text ovšem Beneš nikdy nenapsal. Mimo jiné i proto, že obsahuje větu: „Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky.“ Výraz Česká republika by Beneše jen těžko použil. V textu rovněž údajný Beneš hovoří o „mých dekretech“. On však takto prezidentské dekrety, které jen podepisoval, nikdy nenazýval. Koneckonců nebyl jejich autorem ani iniciátorem.

Podvržený text obsahuje řadu dalších nepřesností. Prvně z něj citoval republikánský poslanec Jan Vik v roce 1998 a lze se tedy domnívat, že ho vymysleli právě Sládkovi republikáni, aby tak ospravedlnili své politické požadavky. Navzdory očividné nesmyslnosti textu na něj i dnes odkazuje například Vlastimil Vondruška ve své knize Breviář pozitivní anarchie.

(údajně Albert Einstein)

Albert Einstein patří mezi nejcitovanější osobnosti vůbec. A není se čemu divit, velký fyzik má pověst génia, který dokázal nahlédnout za předivo vesmíru. Není tedy divu, že jsou mu připisovány i výroky, které nikdy neřekl.

Neexistuje přímý důkaz, že by kdy Einstein řekl slavný výrok o lidské hlouposti. Jediným pramenem zůstává práce Fritze Perlse, amerického psychologa německo-židovského původu a zakladatele tzv. Gestalt terapie.

Ve své knize Ego, hlad a agrese z roku 1942 píše o tom, že „není překvapivé zjistit, že jeden velký astronom kdysi řekl: ‚Dvě jediné věci, o nichž zatím víme, jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost.‘ Dnes už víme, že to není zcela pravdivé tvrzení. Einstein dokázal, že vesmír je konečný.“

Není jasné, koho Perls myslel oním velkým astronomem, v pozdějších knihách už zmiňuje, že to byl přímo Einstein. Zde nejspíš vzniklo údajné fyzikovo autorství tohoto citátu.

Autorem může být i francouzský filozof Ernst Renan, který podle politologa Roberta Della pronesl: „Nejsou to hvězdy, co mi dodávají pocit nekonečnosti – je to lidská hloupost.“ Slavný francouzský spisovatel Guy de Maupassant již v roce 1880 napsal: „Země má své limity, avšak lidská hloupost je nekonečná“.

(údajně Niccolò Machiavelli)

I když Machiavelliho nejvýznamnější dílo Vladař pojednává z velké části právě o tom, že důležitý je výsledek a nikoliv cesty (pokud jsou ovšem ctnostné) k jeho dosažení, italský filozof není autorem okřídleného přísloví. Toto pořekadlo je podstatně starší a nalézt ho můžeme už u antického básníka Ovidia v básních nazvaných Listy heroin (Heroides).