Článek
Vyplývá to ze vzpomínek příslušníků kladenského gestapa i obyvatelky menších Lidic u Otrub Květuše Bartoníčkové.
"Někdy na začátku června roku 1942 jsem si jako sedmiletá holka hrála na dvoře statku, když poblíž zastavilo auto s německými vojáky. Nevěnovala jsem tomu zpočátku velkou pozornost, protože v té době Němci často dělali prohlídky kvůli ukrývání potravin," řekla Bartoníčková, dcera tehdejšího starosty Lidic u Otrub Františka Hořejšího.
Jak se však ukázalo, nacisté nehledali ukryté zásoby, ale Horákův statek. O vypálení Lidic rozhodl gestapem zachycený dopis mladíka, který jako záminku rozchodu s dívkou naznačoval odchod do ilegality a také fakt, že syn lidického statkáře Josef Horák byl letcem v Anglii.
Jednu záměnu vyměnila druhá
"Z kabiny automobilu vystoupil nějaký důstojník a přísně se začal na cosi vyptávat mého otce. Ten německy moc neuměl, a tak poslal pro svoji tchyni, která dobrou němčinou vysvětlila, že Lidice u Otrub nejsou těmi Lidicemi, které vojáci hledají," uvedla Bartoníčková s tím, že Němci přesto chtěli mít jistotu. Nechali si proto předložit kartotéku místních obyvatel, kterou důkladně překontrolovali.
"Když se podle vyprávění otce německý důstojník přesvědčil, že se v seznamu místních obyvatel nevyskytuje jméno Horák, zasalutoval, slušně pozdravil, nastoupil k řidiči a odjel," vzpomínala Bartoníčková.
Podle ní nikdo netušil, jaké hrůzy Němci chystají o několik kilometrů dále. "Když jsme se dozvěděli o vypálení Lidic u Kladna, byli jsme všichni zděšeni. Také jsme si uvědomili, že při záměně obou Lidic, ke které docházelo poměrně často, jsme takhle mohli skončit my," podotkla Bartoníčková, která v Lidicích u Kladna měla vzdálené příbuzné. Z rodiny s dětmi nikdo nepřežil.
Pamětníci ještě žijí
Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku, kde jich nepřežilo 53. Dalších 26 lidických obyvatel bylo popraveno na střelnici v Kobylisích a 82 dětí, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Chežmnu nad Nerrem.
Obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Podle posledních údajů dosud žije 29 Lidických, kteří vraždění přežili, většina z nich v zahraničí.