Článek
„Mělo by mi být 100 let nebo víc,“ řekl stařec reportérům ve svém příbytku z nepálených cihel a slámy v usedlosti poblíž vysoko položeného jezera Titicaca. Flores chodí bez hole a nenosí ani brýle, ačkoli zrak mu prý již neslouží tak dobře jako před lety. Aby zahnal hlad, často stejně jako řada dalších vesničanů žvýká lístky koky.
O jeho věku jako první informovala bolivijská televize Uno, podle níž žije ve stejné provincii Omasuyos nedaleko bolivijské metropole dalších 20 lidí starých více než 100 let.
V bolivijské matrice je u Floresova jména datum narození 16. července 1890. „Stát uznává jako platný dokument křestní list, protože v té době je poskytovali kněží a byly přesné,“ vysvětlil AP ředitel bolivijského občanského registru Eugenio Condori s tím, že rodné listy se v zemi začaly vydávat až v roce 1940. Floresův křestní list však AP odmítl ukázat, neboť podle něj jde o soukromý dokument.
Jí krupici, málo masa, nepije
Pokud by údaj v matrice odpovídal skutečnosti, byl by indián z kmene Aymara nejstarším člověkem světa. Dosud nejvyšším věkem potvrzeným záznamy bylo podle Guinnessovy knihy rekordů 122 let a 164 dní. V tomto věku zemřela v roce 1997 Francouzka Jeanne Calmentová.
Flores se prý nad receptem na dlouhý život nijak zvlášť nezamýšlí. „Hodně chodím, to je všechno. Chodím ven se zvířaty,“ řekl muž, který dlouhá léta vodil na pastvu dobytek a ovce. „Nejím nudle ani rýži, jen krupici. Pěstoval jsem brambory, fazole, oku (andská hlízovitá rostlina),“ popsal Flores. Maso neodmítá, ale může si ho dovolit pouze vzácně. Pije vodu z potoka pramenícího pod jednou z nejvyšších hor Bolívie Illampu a alkoholu se téměř vyhýbá. Nikdy prý nebyl vážně nemocen.