Článek
Španělští vědci minulý týden v odborném časopise Journal of Archaeological Science publikovali zprávu o nálezu, jenž se datuje již do roku 2019. Tým archeologů tehdy z římské hrobky u města Carmona vyzvedl mimo jiné skleněnou pohřební urnu, v níž se vedle ostatků nacházelo také víno.
„Překvapilo nás, že se v jedné urně nachází tekutina,“ uvedl jeden z autorů článku Juan Manuel Román v tiskové zprávě univerzity. Zároveň však dodal, že v hrobce panovaly mimořádně příznivé podmínky k tomu, aby tam tekutina skutečně mohla vydržet až tak dlouho, a navíc byla urna nepoškozená a perfektně utěsněná.
Vstup do hrobky objevené v roce 2019 ve španělském městě Carmona
Dalším zkoumáním vyšlo najevo, že jde o víno, a chemická analýza odhalila, že původně šlo o bílé víno, ačkoliv dnes má již podstatně tmavší načervenalou barvu. Přesný původ vína se zatím určit nepodařilo, ale podle zastoupení minerálů by mělo odpovídat zhruba dnešním vínům z dané oblasti, která se označují jako Fino.
Hrobka, v níž k významnému nálezu došlo, byla v roce 2019 objevena náhodně při opravách domu a bylo v ní osm výklenků pro urny, z nichž šest bylo obsazeno. Krátce po objevu pak výzkumníci oznámili, že se zde mimo jiné našla také 2000 stará lahvička s parfémem. Urna s vínem byla do hrobky uložena někdy v prvním století našeho letopočtu.
Vedle vína a parfému se na místě našly také například šperky a další předměty, které měly zesnulé provázet na cestě posmrtným životem, a na dvou urnách byla také uvedena jména zesnulých: Hispanae a Senicio. Vše nasvědčuje tomu, že hrobka podle všeho patřila zámožné rodině.
Hrobka, v níž se našlo dosud nejstarší známé víno v tekutém stavu.
„Vzhledem k náboženskému významu, jaký víno mělo ve starověkém Římě, není překvapivé, že jsme na místě našli nádoby, které jej původně mohly obsahovat,“ píšou vědci v nedávno zveřejněné zprávě s tím, že neobyčejná je zejména skutečnost, že víno tam skutečně dosud bylo.
Pozůstatky, které se ve víně nacházely, patřily zhruba pětačtyřicetiletému muži. A ani to není podle výzkumníků náhoda. „Ženy měly ve starověkém Římě dlouho zakázáno pít víno, byl to mužský nápoj,“ vysvětlují ve vědecké zprávě.
Dosud se mělo za to, že nejstarší objevené víno v tekutém stavu bylo vyrobeno mezi lety 325 a 350 našeho letopočtu, doplnil server NBC News. Nalezeno bylo v další římské hrobce, objevené poblíž německého města Speyer, ale tato domněnka podle španělských vědců nikdy nebyla potvrzena chemickou analýzou.