Článek
Je to vcelku logické. Vánoce jsou dávno pryč, kdežto dluhy nezmizely, první předsevzetí už berou za své, zůstává často jen tělo zesláblé po novoroční dietě.
Dny jsou pořád krátké, prázdnota se v člověku prohlubuje. Do toho přidejme ještě partnerské problémy, drobné nachlazení a Blue Monday, jak se „svátku“ říká v angličtině, je na světě.
V roce 2005, kdy se o takovém dni začalo mluvit, připadl Blue Monday na 24. ledna. Od té doby je nejdepresivnější den v roce většinou třetí pondělí v lednu.
„Vědecká” rovnice
Pokud byste však čekali, že za tvrzením o nejdepresivnějším dni v roce stojí hluboké vědecké bádání, byli byste na omylu.
Jako první se o Blue Monday zmiňovala britská média, která se dostala k tiskové zprávě vytvořené jistým Cliffem Arnallem. Jak se později ukázalo, Arnall vytvořil zprávu na základě požadavku cestovní kanceláře, která se snažila zvýšit prodej zájezdů v tomto chmurném období.
Jaké věci nedělat, když chcete být šťastnější
Arnall, toho času pracovník univerzity v Cardiffu, do výpočtu nejdepresivnějšího dne zahrnul data jako zadluženost, počasí, ale také neuskutečněná předsevzetí.
Už to napovídá o tom, že taková rovnice u vědců rozhodně neprojde a jedná se tak spíš o reklamní tah a nadsázku. To dokládá i čin cardiffské univerzity, která se od „studie“ distancovala a uvedla, že Arnall byl zaměstnancem na částečný úvazek a hned v únoru ze školy odešel.
Přesto se nejdepresivnější den roku u veřejnosti ujal a každoročně vychází mnoho doporučení, jak si Blue Monday alespoň trochu zpříjemnit. Co takhle příjemná hudba, procházka či dobrá večeře?