Navzdory ukrutným mrazům přežil v ruských lesích pět nocí

Anufriev se svým kolegům ztratil v Čeljabinské oblasti, která se  nachází v podhůří Uralu. Muž si potřeboval odskočit, když se vracel,  spolupracovníky v zasněženém lese nenašel.

„Zahlédl jsem lidské stopy, správnou cestu ale nikoliv. Les je jako mraveniště, je tam spousta pěšinek. Ať už si vyberete jakoukoliv, vždycky vás zavede k dalšímu křížení několika cest. Je to nekonečný labyrint. Čas od času jsem se brodil sněhem, který mi sahal až po pás,“ řekl Anufriev deníku Daily Mail.

Mobil u sebe neměl, v kapse ale našel zapalovač. Díky němu si mohl rozdělat oheň a alespoň trochu se zahřát. Teploty se pohybovaly okolo minus 30 stupňů Celsia a v okolí byly smečky vlků.

„Měl jsem s sebou pouze malý zapalovač. Sesbíral jsem proto větvičky a rozdělal oheň. Našel jsem kovovou plechovku, ve které jsem si nechal roztát sníh, abych měl co pít. Žvýkal jsem jehličí z borovic a snažil jsem se neusnout a raději pochodovat kolem ohně,“ popsal nezáviděníhodný zážitek.

Když se ho kolegům nepodařilo nalézt, zavolali pohotovostní složky. Těm však trvalo celých pět dnů, než ztraceného muže našly. V té době byl už velmi slabý, hladový a dehydrovaný.

„Období mezi třetím až pátým dnem mi připadalo jako jeden nekonečný den. Ztrácel jsem vědomí. Když mě našli, ležel jsem nehnutě na sněhu bez čepice a relativně odhalený. Poté si vybavuju už jenom střípky - lidi kolem mě, jízdu džípem, termosku s čajem a následně nemocnici a lékaře,“ popsal.

„Když je člověk v agónii a umírá podchlazením, dostane falešný pocit, že je mu horko. Klidně pak odhodí i svůj oděv. A právě to Anufriev udělal, což znamená, že by během následujících několika hodin zemřel,“ přiznal jeden ze záchranářů.

Záchrana tak přišla doslova na poslední chvíli. Podle posledních informací utrpěl omrzliny pouze na jedné ruce a jinak je v pořádku.