Článek
Přistávací modul sondy měl být využit již při misi Mars Surveyor 2001 Lander. Po nehodě sondy Mars Polar Lander v roce 1999 byl ale projekt zrušen a veškeré zařízení "uloženo k ledu". Teprve v roce 2003 se NASA k projektu vrátil a pod názvem Phoenix (Fénix) ho oživil. Název dostala sonda podle bájného ptáka, který umírá spálením sama sebe a následně se z popela opět zrodí. Jeho jméno nese také souhvězdí jižní oblohy.
Po obnovení projektu prošel přistávací modul modernizací a některá zařízení byla zcela vyměněna. Hlavním organizátorem projektu v hodnotě 420 miliónů dolarů se stala arizonská univerzita.
Plánovány průběh letu
Sondu Phoenix vynese do vesmíru nosná raketa Delta II. Start měl sice proběhnout již v pátek 3. srpna, ale špatné počasí v úterý 31. července znemožnilo zahájení čerpání paliva do druhého stupně nosné rakety a tak byl start odložen na sobotu 4. srpna. Start je naplánován na 11:26 a případná druhá šance se otevírá tentýž den ve 12:03 našeho času. Pokud by se sondě nepodařilo z nějakého důvodu odstartovat, má na další pokusy čas do 24. srpna.
Necelých 90 minut po startu bude sonda navedena na meziplanetární dráhu k Marsu. Přistání v oblasti severní polární čepičky se očekává 25. května 2008. Phoenix dosedne v oblasti zvané Vastitas Borealis okolo 70° severní šířky. Jak dlouho bude sonda na povrchu pracovat, není jasné. Očekává se, že dostatek nutné energie ze solárních panelů, bude mít asi půl roku.
Kosmická sonda
Kosmické plavidlo se skládá z letového stupně, aerodynamického krytu, tepelného štítu a samotného přistávacího modulu.
Přistávací modul má hmotnost 350 kg a výšku s anténami okolo 2,2 metrů. Energii budou dodávat dva sluneční panely o netypickém vějířovitém tvaru a rozpětí 5,52 metrů. Na palubě přistávacího modulu je umístěno DVD z křemenných skel. Na něm jsou nahrané vzkazy takových osobnosti jako byl astronom Carl Sagan, který zemřel v roce 1996, slavný spisovatel scifi Arthur Clarke a ředitel Planetární společnosti Louis Friedman.
Disk bude obsahovat také dílo Percivala Lowella o kanálech na Marsu, Válku světů od H.G. Wellse, hudbu s tématikou Marsu a mnoho dalšího. Disk rovněž nese jména několika set tisíc lidí, kteří se zaregistrovali zdarma na stránkách projektu.
Vědecké vybavení
Mezi vědecké vybavení sondy patří tři kamery. První z nich pořídí snímek Marsu během přistávání, druhá bude pořizovat fotografie okolí místa přistání a třetí se zaměří na pořizování detailních snímků povrchu s rozlišením až 23 mikrometrů na pixel.
Dalším vědeckým zařízením je meteorologická stanice pro měření teploty, tlaku, rychlosti větru a množství prachu v atmosféře pomocí laseru. Nejdůležitější části sondy je 2,3 metrů dlouhá robotická ruka, která bude odebírat vzorky Marsovské půdy a přemisťovat je do hmotového spektrometru či přístroje na rozbor půdy. Cílem je získání lepších znalostí o složení a vlastnostech půdy na Marsu.
Na oběžné dráze okolo Marsu mají USA a Evropa v současnosti celkem tři kosmické sondy. Na povrchu pak od roku 2004 pracují vozítka Spirit a Opportunity. Další sondy hodlají k Marsu NASA, Rusko a Čína vyslat v roce 2009.
Phoenix má k Marsu odstartovat v sobotu 4. srpna v 11:26. Přímý přenos vysílá NASA TV.