Nález století, jásají znalci. Nor dal na radu fyzioterapeuta a našel vzácný poklad

Když se Erlendovi Boremu letos v létě na ostrově Rennesöy na jihu Norska ozval detektor kovů, myslel si, že objevil čokoládové mince. Nicméně jeho nález byl mnohem hodnotnější. Ole Madsen, ředitel Archeologického muzea při Stavangerské univerzitě, říká, že je zcela výjimečné, aby se „najednou našlo tolik zlata“.

Na hornatém ostrově Rennesöy začal Bore pátrat v srpnu. Jeho první nálezy byly bezcenné, ale pak narazil na něco, co je „naprosto mimo chápání“, šlo o zlatý poklad o hmotnosti přes sto gramů.

Agentura AP uvádí, že podle norských zákonů předměty pocházející z období před rokem 1537 a mince, které vznikly před rokem 1650, jsou považovány za majetek státu a lidé mají povinnost je odevzdat. Jejich nálezci mají nárok na odměnu, ale zatím není jasné, jak vysoká v Boreho případě bude, píše agentura AFP.

Haakon Reiersen, odborník na dobu železnou ve Skandinávii, řekl, že tenké, jednostranné medailonky pocházejí z období kolem roku 500 našeho letopočtu. Přívěsky a zlaté kuličky byly podle něho součástí velmi „honosného náhrdelníku“, který vyrobili zruční šperkaři a nosili ho nejmocnější členové tehdejší společnosti.

Expert na tyto předměty Sigmund Oehrl z Archeologického muzea ve Stavangeru upřesnil, že na území Norska, Švédska a Dánska se dosud našlo zhruba tisíc podobných medailonků.

Reiersen dodal, že v Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie. Na přívěscích bývá obvykle zobrazen germánský bůh Ódin léčící nemocného koně svého syna. „Symbol koně reprezentoval nemoc a vyčerpání, ale zároveň naději na vyléčení a nový život,“ vysvětlil Haakon Reiersen.

Poklad, který objevil Erlend Bore, bude pravděpodobně vystaven v Archeologickém muzeu při Stavangerské univerzitě.