Článek
Rudé záblesky se nazývají skřítky proto, že trvají, podobně jako normální blesky, jen velice krátkou dobu. Poprvé byly pozorovány v roce 1730 a jméno získaly díky své „nepolapitelnosti“.
S dnešní technikou je podstatně lehčí rudé skřítky zachytit, přesto jde o vzácný jev. Pozorovatelé v Kuej-jang však měli štěstí, výsledkem jsou nahrávka a fotografie tohoto fenoménu.
Vzácný úkaz: na americké obloze se mihli rudí skřítci
Tyto blesky vznikají nad bouřkovými mraky ve výšce zhruba 50 až 90 kilometrů nad zemí (proto nejsou nebezpečné pro letový provoz). Na rozdíl od normálních blesků se podobají spíše doutnavému světelnému výboji, jak jej známe třeba ze zářivky.
Vizuálně vytvářejí velice rozmanité tvary a právě podle nich jsou blesky děleny do tří kategorií: medúza, mrkev a sloupec.