Článek
Celý příběh odhalování sítě tunelů započal v roce 2011, kdy jeden ze členů skupiny Asociace milovníků Horní Lužice objevil v místním lubáňském archivu plánek tunelů nacházejících se u Kamienné Góry.
V následujících letech bylo odhaleno několik štol vedoucích do nitra vyhaslého vulkánu, celý komplex vyražený do čedičové skály však odhalen nebyl. V roce 1945 Němci odstřelili některé přístupové tunely a pohřbili tak vchody do komplexu.
Učinili tak ale opatrně, aby nebyl poškozen celý komplex a v budoucnu se do něj dalo vrátit. To vyvolalo spekulace, že jsou v podzemních chodbách ukryty cennosti, případně cenné dokumenty.
Badatelé v čele se Sebastianem Terendou se domnívají, že by se ve štolách mohl ukrývat údajně zničený archiv gestapa sídlícího kdysi v Krakově.
Vycházejí ze svědectví SS Obersturmführera Kurta Heinemeyera, který od roku 1943 velel operacím proti polským odbojovým organizacím. V roce 1945 byl zajat Američany a o dva roky později předán Polsku, aby byl souzen za válečné zločiny.
Heinemeyer vyšetřovatelům sdělil, že dokumenty byly na rozkaz tehdejšího generálního guvernéra okupovaného Polska Hanse Franka převezeny z Krakova do Czerwoné Wody a v tamních cihelnách zničeny.
Ideální místo pro nouzové skladiště
Terenda se ale domnívá, že archiv, který obsahuje cenné informace o tehdejší době, mohl ve skutečnosti skončit v Lubáni (18 kilometrů vzdálené od Czerwoné Wody) a následně byl ukryt v tunelech Kamienné Gory.
„Pokud by chtěli spálit archiv, proč by s ním jeli celou cestu z Krakova do Czerwoné Wody?“ uvedl Terenda pro server The First News.
Z Krakova je to totiž přes 400 kilometrů. „V cihelnách nechali spálené kroužky z pořadačů. Možná to byla diverzní akce, aby si lidé mysleli, že spálili celý archiv,“ dodal Terenda.
Terenda připomíná, že když se Němci v roce 1945 stahovali před Rudou armádou, zůstalo v Lubáni dost vojáků, kteří kladli Rusům houževnatý odpor. Mohlo to prý být proto, aby získali čas potřebný na ukrytí krakovského archivu.
Nalezli jsme nacistický poklad, zní opět z Polska
„Na nákresu jsou tunely označeny jako protiletecké kryty, jenže tunely mají rozměry 3×3 metry. Normálně měly protiletecké kryty rozměry 1,6×1,8 metru. Výška i šířka dělají z těchto tunelů vynikající prostor pro skladiště,“ uvedl Terenda.
Hlavní práce začnou v červenci
Původní účel tunelů zůstává záhadou. „Čedič je jednou z nejtvrdších hornin. Proč si dali tolik práce, aby vrtali v tak tvrdém materiálu?“ ptá se Terenda.
Podle jedné z teorií chtěli Němci do komplexu přemístit továrnu na radarové součástky, která se nacházela nedaleko.
Tajemství štěchovického pokladu
Badatelé teď mají v plánu dostat se přes zavalený třicet metrů dlouhý vchod do komplexu. Jde ale o nákladnou operaci, protože se i oni budou muset potýkat s čedičem. Navíc není vyloučeno, že Němci před zavalením vchodu tunely zaminovali.
Náklady výzkumníci vyčíslili na 200 tisíc polských zlotých (zhruba 1,1 milionu korun). Polovinu už získali od polského těžební společnosti KGHM.
Druhou polovinu chtějí vybrat od veřejnosti. K cíli jim zbývá už necelých 20 tisíc zlotých (zhruba 110 tisíc korun). Terenda věří, že se zbývající částka rychle vybere, hlavní práce by tak mohly začít počátkem července.