Článek
U Rubikovy kostky se může soutěžit až mnoha kategoriích, přičemž kostka může mít různé podoby: od 2 x 2 x 2 kostičky až po 7 x 7 x 7.
Při pražském klání se sedmdesát „speedcuberů” neboli „rychloskladačů” kostky utká celkem ve 13 různých disciplínách. Jak jsou kostičky na hlavolamu rozházené, to generuje počítač.
„Když se závodí poslepu, mají soutěžící 15 sekund na prohlédnutí kostky, pak se zakryjí oči a řeší se. Ti nejlepší si stihnou promyslet tahy a pak je realizovat,“ vysvětlil Novinkám organizátor závodu, matematik Jaroslav Flejberk.
Čas na rozmýšlení je započítaný i do času skládání, tudíž časy u disciplíny poslepu bývají i třikrát delší než u klasického skládání. I tak jsou úctyhodné.
Třeba osmnáctiletý Matěj Mužátko, který s kostkou válčí už pátým rokem a nedávno vytvořil český rekord, umí poslepu složit kostku 3 x 3 x 3 za půl minuty, přesněji to zvládl za 32,48 vteřiny.
Rubikova kostka |
---|
Hlavolam vynalezl v roce 1974 maďarský sochař Ernő Rubik. Za posledních dvacet let šel světový rekord v co nejrychlejším složení kostky rapidně dolů. Ještě v roce 2003 činil 16,7 sekundy. Aktuální světový rekord ve skládání Rubikovy kostky padl letos v září v americké Virginii, kdy teprve patnáctiletý Patrick Ponce složil kostku za neuvěřitelných 4,69 sekundy. Český rekord drží Matěj Mužátko, který loni složil kostku za 6,94 sekundy. |
„Každé kostce přiřadím písmeno, z těch pak tvořím slova a příběhy, pak se to snažím složit,“ vysvětlil Matěj pro Novinky, jakou fintu při zapamatování si kostek používá. Klasickou kostku umí Matěj složit pod sedm vteřin.
Podobně jako Matěj i další závodníci mívají své mnemotechnické pomůcky. „Ten, kdo už umí dobře skládat, tak ho ta hlava vlastně zdržuje, naučí se algoritmy, zapamatuje si je a skládá,“ poznamenal Jaroslav Flejberk.
Na Prague Open jsou ovšem k vidění i další disciplíny, kdy závodníci skládají kostku jednou rukou nebo jen nohama.
Aby se člověk mohl soutěže úspěšně zúčastnit, musí vlastnit v prvé řadě Rubikovu kostku. Potom musí znát ony již zmiňované algoritmy, ale nejdůležitější je hbitost prstů.
„Proto vidíte soutěžící mezi dvanácti a osmnácti lety. Ve dvaceti, dvaadvaceti nemají už tak ohebné prsty,“ objasnil Flejberk.
Soutěž Prague Open 2017 na Fakultě informačních technologií ČVUT potrvá až do neděle.