Článek
"Skvrna je tam i přesto, že se nyní Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti, které bude v příštím roce. Vidět bude do 20. září," sdělil Suchan.
Sluneční skvrny jsou chladnější místa na povrchu. "Slunce nemá pevný povrch, myslíme jím vrstvu nazývanou fotosféra, tedy rozhraní mezi nitrem a atmosférou. Fotosféra je ta vrstva Slunce, kterou vidíme. Její teplota je 6000 stupňů, skvrny mají teplotu 4500 stupňů. Proto se nám zdají při pozorování černé," vysvětlil.
Nutná ochrana zraku
Sluneční skvrny život na Zemi nijak neovlivní. Jsou však v aktivních oblastech na Slunci a doprovázet je mohou sluneční erupce, tedy energetické výbuchy do atmosféry Slunce. Tato oblast v souvislosti s nynější sluneční skvrnou už vyprodukovala devatenáct středních a devět velkých erupcí. Uvolněné částice při erupci putují do meziplanetárního prostoru. Tím nejhezčím projevem na Zemi jsou polární záře, nejhorším poruchy elektrorozvodných a telefonních sítí.
Současná skvrna na Slunci je tak velká, že ji můžeme snadno pozorovat i pouhým okem. "Je pod středem slunečního kotouče a k pozorování potřebujeme sluneční filtr nebo svářečský filtr číslo třináct," upozornil Suchan. V případě pozorování dalekohledem bychom neměli zapomenout, že pohled do něj bez speciálního filtru nás může připravit o zrak.