Článek
„Je to neskutečný pocit a naprosto nevšední zážitek letět s tímto okouzlujícím letounem. Létám převážně na ultralehkých letounech, ale toto je něco nepopsatelného. Navíc u příležitosti takového výročí je to o to významnější,“ nadšeně popisoval své pocity Petr Mára, který měl tu čest usednout za knipl tohoto letounu.
První Kašparův Blériot měl tříválcový motor o síle 33 koňských sil s 1400 otáčkami, k tomu však byla potřeba dvoumetrová vrtule. Replika už využívá motor nový a výkonnější a je kombinací typu IX. a XI.
Blériot se po startu ladně vznesl do šedesátimetrové výšky nad plochou pardubického letiště.
„Technologická dokonalost současných letadel je s tímto strojem pochopitelně nesrovnatelná, ale princip je stále sejný,“ dodal Mára s tím, že tohle letadlo je technicky schopné absolvovat let do Prahy, který inženýr Kašpar s novějším strojem absolvoval v roce 1911.
Stroje jako je Blériot však ještě tenkrát nebyly moc pohodlné na řízení. Piloti neměli k dispozici téměř žádné přístroje nebo posilovač řízení. Zvládnout letoun vyžadovalo velkou fyzickou sílu. A také v otevřené kabině byla nahoře pořádná zima. Málokdo si dnes vzpomene, že Jan Kašpar létal jen ve svetru.
Pilot Petr Mára si měl těsně před historickým startem s mechaniky ještě co povídat.
Bleriot stejně jako před sto lety vystoupal do zhruba šedesátimetrové výšky a narozdíl od zhruba stometrových skoků prvních pokusů Jana Kašpara před sto lety, se klidně a plynule udržel nad přistávací dráhu. Také ladné přistání bylo lahůdkou pro všechny milovníky aviatiky.
S velkým dojetím tento let sledovala i Kašparova praneteř Eva Perrová. „V naší rodině byl prastrýc Jan Kašpar velmi obdivovaný a uznávaný člověk a na jeho poselství jsme nesmírně hrdi dodnes. Prastrýce si pochopitelně nemohu pamatovat, ale můj otec, kterému je devadesát let na něj vzpomíná dodnes,“ řekla praneteř Jana Kašpara Právu a neopomněla dodat, že Jan Kašpar nebyl jenom pilot, ale také nadšený automobilový závodník.