Článek
Měsíc prošel na své dráze nejblíže Zemi v 3:47 SELČ, byl od ní vzdálen 356 876 kilometrů, uvedl web Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Ve srovnání s nejmenším úplňkem je tento superúplněk na obloze úhlově o 15 procent větší.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Měsíc nebyl osvětlen Sluncem, ale slunečními paprsky, které se lámaly v zemské atmosféře. Tím získal načervenalé zbarvení.
Částečné zatmění nastalo v 3:07 SELČ, k tomu úplnému začalo docházet v 4:11 SELČ a maximum bylo v 4:47 SELČ. V průběhu zatmění klesal Měsíc pod úroveň 25 stupňů nad obzorem. Stín Země měsíc zcela opustil krátce před půl sedmou ráno, kdy už pomalu svítalo.
Superúplněk a zatmění Měsíce v Brightonu na jižním pobřeží Anglie
Další zatmění Měsíce nastane v červenci roku 2018. Kombinace zatmění a superúplňku je ještě vzácnější, dočkáme se ho až v roce 2033, přičemž ta předchozí nastala v roce 1982.
Snímky představují neobvyklý jev úplného zatmění Měsíce a takzvaného superúplňku.
Měsíc se při zatmění zcela zanořil do stínu naší planety a měl neobvyklý naoranžovělý nádech. Tento jev si vysloužil označení „krvavý měsíc“ a způsobuje ho zemská atmosféra, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření.
Jinak řečeno, i v době úplného zatmění na něj dopadá sluneční světlo, jež má načervenalou barvu východu nebo západu Slunce. Nejzajímavější je zabarvení Měsíce na počátku a před koncem fáze úplného zatmění.
Neobvyklý jev superúplňku a úplného zatmění Měsíce v Paříži na mostu Alexandra III.
Podle Astronomického ústavu mohou ovlivnit barvu a sytost Měsíce v zemském stínu dvě věci. Tou první je stav znečištění atmosféry naší planety, kdy například po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Dále jde o polohu ve stínu Země, protože pokud je na jeho okraji, má naoranžovělou či světle červenou barvu. Uprostřed stínu, kam dopadá slunečního světla lámaného atmosférou nejméně, bývá barva úplňku až nahnědlá.
V Česku měli pozorovatelé tohoto neobvyklého jevu smůlu. „Ačkoliv předpověď počasí slibovala, že bude oblačnost ustupovat, nakonec se zastavila a tím výrazně ovlivnila pozorování,” sdělil Novinkám Pavel Suchan. Lépe na tom byli lidé na Moravě, kde bylo jasno. „Nejhůř na tom byly střední a jižní Čechy,” dodal Suchan.
Obyvatelé severní polokoule mohli pozorovat zatmění Měsíce a takzvaný superúplněk.
Neobvyklý jev přitahuje velkou pozornost a mnozí laici ho spojují se spekulacemi o konci světa nebo tom, že by měl do Země narazit velký asteroid. [celá zpráva]
„Vždy, když se objeví nějaká zmínka o předpovězeném konci světa, lidé k nám na Astronomický ústav i na další hvězdárny volají a ptají se. Nabízí se, že se tomu budeme usmívat, protože z našeho pohledu to jsou nesmysly. Když vám ale volají zoufalí rodiče, že jejich dcera se bojí, uzavřela se do sebe, a jak jí mají vysvětlit, že je to nesmysl, jde legrace stranou. Nezodpovědnost těch samozvaných věštců je trestuhodná,“ řekl Novinkám mluvčí Astronomického ústavu Pavel Suchan.
Různé povídačky kolují i o „modrém úplňku“, tedy jevu, kdy v jednom kalendářním měsíci dojde ke dvěma úplňkům. Podle pověr má mít magickou sílu a je to prý vhodná příležitost k bilancování. [celá zpráva]