Článek
Jeskyně jsou prý dost hluboké, takže u většiny z nich dno nemůže být vidět. Experti, kteří za objevem stojí, tvrdí, že jde o významný počin při bádání o rudé planetě.
Jeskyně by mohly být jedinými přirozenými strukturami schopnými ochraňovat primitivní formy života od dopadů malých meteoritů, radiace, slunečních paprsků i částic, které povrch planety bombardují.
Podrobnosti o údajných jeskyních byly zveřejněny na konferenci v americkém Houstonu. Domnění vědců potvrzují i údaje o teplotách z přístrojů sondy Mars Odyssey. Podle analýz snímků a dat by jeskyně mohly být hluboké kolem 80 až 130 metrů. Šíře vstupních otvorů se prý pohybují mezi 100 až 252 metry.
Jeden z útvarů, kterému dali vědci přezdívku Annie, je během dne teplejší než okolní jámy a chladnější než oblasti, na které dopadá sluneční svit. Noční teploty tam jsou naopak teplejší než v celém okolí.
"Žádné podobné útvary nikde na Marsu nikdy objeveny nebyly," uvedl jeden ze spoluautorů studie představené v Houstonu Glen Cushing z geologického institutu v arizonském Flagstaffu. Útvary, označované jako "sedmero sester", experti pojmenovali Dena, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nicki a Jeanne.
Sonda Mars Odyssey byla do kosmu vyslána v dubnu 2001. Cílem mise je hlavně pátrat na čtvrté planetě naší sluneční soustavy po stopách vody.