Článek
Někdejší moře mělo rozlohu více než 300 tisíc kilometrů čtverečných a podle vědce Briana Hyneka z Coloradské univerzity v Boulderu tak zabíralo srovnatelnou část povrchu jako Baltské moře na Zemi.
Moře prý bylo poměrně dost hluboké a existovalo dlouho na to, aby umožnilo nashromáždění pětisetmetrové vrstvy usazenin.
Americký vědec potvrdil, že rozbor složení malých šedých kuliček, posbíraných počátkem roku robotem Opportunity, skutečně poukazuje na někdejší výskyt vody na Marsu. Kamínky obsahují nerost hematit, oxid železa, který se i na Zemi obvykle tvoří za dlouhodobého působení vody.
Profesor Hynek navíc rozborem údajů získaných spektrometrem americké sondy Mars Global Surveyor zjistil, že oblast šedých nerostů je velmi rozsáhlá, "mezi dvacátým a čtrnáctým stupněm zeměpisné délky".
Světlý povrch byl zaznamenán stovky kilometrů na sever, východ i západ od oblasti Meridiani Planum, kam v lednu přistál Opportunity, jeden ze dvou totožných amerických marsmobilů.
