Článek
„V obou případech se jedná o zhruba tříleté samce. Jsou si dost podobní, takže zprvu, než jsme to vyloučili, jsme se domnívali, že by mohlo jít o jedno zvíře,“ řekla Právu v úterý Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.
Na Hanou se los přesunul z východních Čech, kde byl spatřen v první polovině října. [celá zpráva]
Nejprve byl na střední Moravě pozorován u Olšan na Prostějovsku, kde údajně okusoval švestku. Losa pak zřejmě zastavila dálnice na Brno a nyní je už několik týdnů na Olomoucku. Viděn byl mj. u hostince v Drahanovicích a u Slatinic, lidé jej spatřili i u Lutína či v Těšeticích a údajně i na okraji Olomouce. Všude vzbudil pořádný rozruch.
Oba losi se pohybují v poměrně zalidněných oblastech.
Určit trasu, po níž se pohyboval, se podařilo díky více než šedesáti lidem, kteří reagovali na výzvu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Zjistilo se navíc také to, že další losí samec se nyní nečekaně nachází rovněž v oblasti mezi Opavou a Ostravou,“ uvedla Šůlová. Pozorován byl například u opavské městské část Suché Lazce.
„Mám radost, že tolik lidí vyslyšelo naši výzvu. Díky nim víme, že jeden z losů putoval od Liberce ku Praze, pak se otočil směrem na východ a ekoduktem překonal u Žehuně dálnici D11. Nějakou dobu mu trvalo, než se dostal přes dálnici D35, obešel Olomouc a nyní se pohybuje v navazující lesnaté oblasti mezi obcemi Dolany a Radíkov. Druhý je nyní asi osmdesát kilometrů na severovýchod, nedaleko Opavy,“ sdělil Právu v úterý Václav Hlaváč z AOPK ČR.
Při setkání s losem je třeba být opatrný
Údaje o výskytu losů mohou podle něj pomoci při ochraně těchto vzácných zvířat. Důležité je totiž zmapovat, kudy se krajinou pohybují. To slouží k vymezení migračních koridorů a k vytipování míst, kde je potřeba průchod zabezpečit například právě pomocí ekoduktů.
Obě zvířata se během cesty ocitla v hustě osídlených oblastech, což významně ovlivnilo jejich chování. Ztratila svou přirozenou plachost a běžně přecházejí frekventované komunikace. Los v okolí Olomouce dokonce několikrát prošel i po ulici v centru obce.
Los není tak plachý jako obyčejně.
„Prosíme proto veřejnost a řidiče, aby byli opatrní. I když los patří mezi přežvýkavce, může při překročení kritické vzdálenosti člověka napadnout. Ještě větší nebezpečí však hrozí na silnicích. Srážka s losem může mít totiž opravdu vážné následky. Zejména v nepřehledných úsecích a za snížené viditelnosti je proto nutná mimořádná opatrnost,“ zdůraznil Hlaváč.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR kromě řady cenných informací získala od veřejnosti také několik fotografií a video se záznamem pohybu losa. „Podle toho, jak se oba losi krajinou potulují, se dá soudit, že dálnice a velké aglomerace mohou zcela zásadně ovlivnit jejich pohyb,“ uvedl Hlaváč.
Směr migrace mění zástavba
„Zatímco v posledních desetiletích losi většinou migrovali z Polska na jihozápad, směr obou nyní sledovaných zvířat je úplně jiný. V současné krajině je pro ně totiž kvůli překážkám v podobě dálnic, plotů a měst obtížné dodržet původní trasu,“ dodal.
Pro velké savce, mezi které los patří, je prostupnost krajiny klíčová, protože potřebují velký životní prostor. Významnou bariérou jsou dálnice, ty zvířata překonávají jen velmi obtížně. Přitom pro přežití naší populace losů, která žije u Lipna, je zásadní, aby se sem mohla dostávat migrující zvířata z Polska. V posledním roce byly ale zaznamenány i tři případy sražených losů na místních komunikacích v oblasti Šumavy.
Los evropský se nyní pohybuje i poblíž Opavy.
Los evropský patří mezi největší evropské savce. Ve střední Evropě byl člověkem vyhuben, během 20. století se sem začal opět šířit z Polska. U nás nejvíce losů žije na Šumavě na pravém břehu Lipna, domov tu má zhruba 15 jedinců. Počty zvířat však opět klesají. Velké savce totiž ohrožuje pytláctví, ale i budování nejrůznějších bariér, jako jsou silnice či třeba rozšiřující se sídla. V krajině tak vznikají izolované ostrovy, které jsou pro jejich život příliš malé.