Muž z Větřkovic představil hlavolam, na jehož složení je třeba 2,5 miliardy let

Hlavolam Hanojská věž je přitom ve své podstatě velmi jednoduchý. Jde o soustavu kroužků naskládaných na jedné tyči od největší po nejmenší. K dispozici jsou další dvě tyče, na něž je třeba kroužky přemisťovat tak, aby větší kroužek nikdy neležel na menším. Cílem je takto přeskládat celou pyramidu z jedné tyče na druhou.

Princip hlavolamu vymyslel francouzský matematik Édouard Lucas na konci 19. století. Inspirován je pověstí, podle které v indickém Váránasí stojí bronzová deska se třemi diamantovými tyčemi, na nichž je naskládáno 64 zlatých kotoučů. Za předpokladu, že jeden tah zabere vteřinu, by bylo na přeskládání potřeba přes 18 trilionů pohybů, což by trvalo asi 600 milionů let.

Dušan Lederer si přitom nechal vyrobit Hanojskou věž, která má v porovnání s věží z indické legendy ještě o dva dílky více, tedy celkem 66 dílků. Její přeskládání by tak trvalo ještě déle, teoreticky asi dvě a půl miliardy let.

„Samozřejmě, že je naprosto nemyslitelné, aby tento hlavolam člověk složil, protože by na to musel potřebovat přinejmenším stovky milionů životů. Ale je to pěkná ukázka toho, do jakého extrému a do jaké absurdity může vymýšlení hlavolamů dojít,“ řekl.

Hlavolam Hanojská věž se sice vyrábí běžně jako hračka, má ovšem většinou jen několik dílků, protože s každým dalším dílkem se potřebný čas na složení znásobuje.

Dušan Lederer svou verzi hanojské věže představil na nedělním mezinárodním setkání sběratelů hlavolamů ve Větřkovicích na Opavsku. Toto setkání zde pořádá už déle než dvě desetiletí. Hlavolamy sbírá už přes padesát let a patří ke třem nejvýznamnějším sběratelům v Česku. „Mám jich doma tři a půl tisíce. Jsou jich plné skříně, mám je pod postelí, na skříních, ve sklepě i na půdě. Prostě všude,“ řekl.

Pro skládání hlavolamů nadchl už spoustu mladých lidí, po celý rok jezdí přednášet na školy, do knihoven i do domovů seniorů po celé České republice.

Neustále ho překvapuje, jak snadno se děti dokážou pro skládání hlavolamů nadchnout. „Zajímavé je, že většinou to jde lépe děvčatům, která jsou asi trpělivější. Asi je to dáno přírodou,“ řekl.

V minulém roce Dušan Lederer zdědil sbírku dalších dvou a půl tisíc hlavolamů od jiného sběratele, který zemřel. Řadu hlavolamů tak má teď dvakrát.

„Aktuálně jednám s městem Bílovec o tom, že bychom mohli vytvořit stálou expozici hlavolamů v tamním městském muzeu. Uvidíme, jakou to bude mít perspektivu,“ dodal vášnivý sběratel.

K nejoblíbenějším hlavolamům v celosvětovém měřítku patří už několik desítek let Rubikova kostka ve všech možných variantách. V České republice jí pak zdatně konkuruje ježek v kleci, který se však za hranicemi tolik nerozšířil.