Článek
"Během večera se mi hodně přitížilo. Na jeho konci jsem už byl rád, že vůbec stojím. Ale zvládl jsem to a nyní už budu disciplinovaný pacient," řekl s úsměvem devětadvacetiletý projektový manažer z Břeclavi Jan Hájek.
Jaké jsou pocity čerstvě zvoleného Muže roku 2010?
Je to spíš pocit úlevy. Kvůli zdravotnímu stavu mi nebylo během finále vůbec dobře. Nechtěl jsem odfláknout volnou disciplínu, ale musím přiznat, že před superfinále se mi přitížilo, udělalo se mi zle od žaludku. Na večírku jsem se pak dozvěděl, že jsem vypadal, že za tu cenu nejsem ani rád, ale já byl a moc. Jen mi bylo vážně blbě. Vydržel jsem pomocí prášku na žaludek, který jsem si před závěrem musel vzít.
Jak to v současné době vypadá s vaším zdravotním stavem?
Nehoda se stala před pěti týdny. Bylo mi řečeno, že se naštípnuté obratle hojí dva až tři měsíce. Tedy v případě klidového režimu a ten jsem neměl. Doktoři doporučovali nedělat vůbec nic, hodně jsem riskoval.
Co se mohlo stát?
Lékaři mě strašili. Mluvili dokonce o ochrnutí. Trošku jsem se bál, ale jsem beran a jdu do všeho po hlavě. Naštěstí jsem v pořádku a nyní budu odpočívat, v září se chystám jet rehabilitovat do Lázní Bělohrad.
Cítil jste mezi finalisty rivalitu?
Do samotného vyhlášení se to tvářilo tak, že rivalita neexistuje. Po soutěži jsem viděl, že někteří kluci čekali větší úspěch.
Zvláštní pocit musel být, když jste ještě před vítězstvím získal pět vedlejších cen.
Bylo to i pro mě nepříjemné. Bylo mi až trapně. Ale nemohl jsem dělat nic.
Jan Hájek spolu se slovenským Mužem roku Adamem Barabášem
V poslední době se mluví o Muži roku kvůli zranění vítězů jako o prokleté soutěži. Loňský vítěz po svém triumfu ochrnul. Nebojíte se toho?
Já doufám, že jsem si to vybral před soutěží. Druhý den finále jsem jel domů, neřídil a vyhnul se adrenalinovým vylomeninám.
Kdo vás na finále přijel podpořit?
Rodiče. Dostali jsme jen dva lístky. Rodina mě od začátku velmi podporovala. Byli rádi, že to takhle dopadlo.
Máte přítelkyni?
Nejsem zadaný.
Jaké ženy se vám líbí?
Nemám vyhraněný typ. Hlavní je charisma a musí proběhnout chemie. A následně bychom si měli mít o čem povídat...
Jak vypadaly oslavy vítězství?
Protože jsem kvůli zádům nemohl měsíc před soutěží cvičit a vyhýbal se fyzické námaze, tři dny jsem před soutěží kvůli odvodnění organismu moc nejedl. Oslavoval jsem smažákem s tatarkou a hranolkami a pak to pokračovalo drinkem vodka s redbullem do půl šesté ráno.
Co od vítězství čekáte?
Pomůže mi to v modelingu. Jako vytržení ze stereotypu je to dobrý, více to neřeším. Vydělávám si jinak. Pracuji jako projektový manažer, zaměřuji se na věci spjaté s dotacemi z Evropské unie. To je moje práce.
