Mladý rybář boří sociální sítě svými videi. Děti odhazují mobily a jdou do přírody

Student gymnázia ve Stříbře přiznává, že se trochu vymyká své generaci. „Teď spíš frčí virtuální svět. Rybaření není úplně trendem, ale já při něm zažívám pořádné dobrodružství,“ říká přesvědčivě Matěj.

U vody se pohybuje odmalička. Začínal pěkně postaru na obyčejnou lísku, kdy chytal perlíny. „K rybaření mě přivedl taťka. Ale u nás je to rodinná tradice, kterou založil už praděda,“ pokračuje.

Z rybníka za domem se postupně přesunul na řeky, přehrady, jezera i moře. Osvojil si všechny rybářské styly a každoročně plní jednu osobní výzvu. Celé loňské letní prázdniny strávil na Labi. „Nakonec se mi podařilo ulovit velkého sumce. Byl delší a těžší než já. Víc neprozradím,“ usmívá se středoškolák, který měří skoro 180 centimetrů.

Letos má zálusk na alespoň dvacetikilového kapra. „To je moje srdcovka. V posledních letech jsem se na kapry moc nedostal, takže už se mi trochu stýskalo,“ vypráví. Svoje úlovky i cestu k nim si poctivě zaznamenává. Mimochodem všechny ryby pouští. A kapra si dá jenom na Vánoce. „Vždycky ho mamka musí přinést z práce. Ani ho nechytím,“ vtipkuje.

Vůbec první video vzniklo v jeho jedenácti letech. Dobře si na něj pamatuje. „Mamka měla malý foťák a natočila první díl S Matějem u vody, který jsme dali na YouTube a byl o pstruzích,“ vzpomíná.

Seriál dodnes běží a přidal se k němu další – Zapomenuté revíry. Oba projekty si oblíbily desítky tisíc diváků. „Snažím se předat to nejzajímavější, co zažívám v přírodě. Baví mě samotný lov, kdy přemýšlím, jak rybu přelstít. Je to pro mě vždycky adrenalin i relax,“ popisuje.

Ještě větší popularitě se těší videa na sociálních sítích. Třeba nejsledovanější návod, jak si vyřezat dřevěnou lžičku, už na TikToku vidělo zhruba 1,5 milionu lidí, celkem pak 3,7 milionu.

Nadšení, s nímž o svých zálibách mluví, je nakažlivé. Ostatně svědčí o tom množství zpráv, jež dostává. „Píšou mi třeba malé děti, že díky mně odhodily mobily a šly do přírody nebo na ryby. To je naprosto úžasné a já z toho mám dobrý pocit,“ raduje se.

Fanoušky má napříč generacemi. Nejčastěji se s nimi setkává na přednáškách. „Nedávno za mnou přišel pětasedmdesátiletý chlap. Poděkoval mi, že se díky mým videím vrátil do dětských let. A nakonec vzal zase prut do ruky,“ zmiňuje student.

Jenom spolužáky se mu zatím přemluvit k rybaření nepodařilo. „Ale už jsem zatlačil na dva kamarády. Takže to vypadá, že na jednu noc bychom mohli vyrazit aspoň pod širák,“ doufá. Ve škole ho místo přírodovědných předmětů baví spíš ty humanitní, tedy základní společenských věd, dějepis i literatura.

Ač je pro něj studium důležité, u vody se učit nedokáže. „Sešity si sice vezmu, ale vždycky zůstanou na dně tašky. Do budoucna to musím změnit, protože bych se rád dostal na práva,“ prozrazuje.

Plánů má ale daleko víc. Jeho velkým snem je mít televizní pořad o rybaření a přírodě. A chtěl by jednou vyrazit do Mongolska a ulovit legendárního tajmena sibiřského.