Článek
Nicméně pro zaměstnankyně Českých drah bylo setkání s divokým prasetem zážitkem na celý život. „Kolegyně si myslela, že je to čínské prasátko, která se chovají dnes i doma. Předpokládala, když se mihlo za okýnkem, že si ho vede někdo po nádražní hale na vodítku, a tak otevřela dveře, že se podívá,“ popisovala Alena Sládková z drážního infocentra karlovarského dolního nádraží. „Jenže ono v tu chvíli vběhlo do dveří infocentra. Na žádném vodítku nebylo a my jsme začaly křičet a pištět a skákat na pulty, aby na nás sele nemohlo,“ popisovala Sládková.
To už ale pracovnice nádraží začaly volat o pomoc. „Naštěstí prase zalezlo do zadní místnosti s toaletou, kde se nám ho podařilo zavřít za dveře. Škoda že jsem neměla telefon po ruce ve chvíli, kdy divočák přišel. To by byly fotky, jak postupně létáme ze země na stoly. Teď už se tomu smějeme, ale v tu chvíli to nebylo nic příjemného. Ještě že to bylo malé divoké prase, a ne nějaká bachyně,“ konstatovala Sládková.
K odchytu zvířete byli povoláni karlovarští městští strážníci. „Zvažovali jsme nejdříve, že k případu povoláme myslivce,“ uvedl velitel strážníků v Karlových Varech Marcel Vlasák.
Po strastiplném zážitku se dostal pašík zpět do lesů
Ale na odstřel divočáka a následnou přednášku Jaromíra Hanzlíka coby myslivce, jako ve zmiňovaném filmu režiséra Jiřího Menzela, nakonec nedošlo.
„Na místě se ale ukázalo, že to není žádný zdatný divočák, ale spíše menší pašík. Použili jsme odchytovou smyčku, která se používá na psy. Pointa jako ve filmu se nekonala. Žádný gulášek nebyl. Odvezli jsme odchyceného divočáka mezi hájovnu Linhart a vyhlídku Aberg v lázeňských lesích, kde jsme ho pustili do volné přírody,“ dodal Vlasák.
Ředitel karlovarských lázeňských lesů Evžen Krejčí si nedovede vysvětlit důvod, proč divoké prase zabloudilo přes jednu z nejrušnějších ulic až z lázeňských lesů k dolnímu nádraží.
„Z lesů přestali divočáci k okrajovým částem města chodit od poloviny listopadu, kdy skončila sklizeň na zahrádkách,“ podivoval se Krejčí. Divočáci se přitom přesouvají téměř výhradně v noci. Jsou schopní za noc urazit 20 či dokonce 30 km. Jejich odlov je možný do poloviny ledna, a právě nyní jsou pro to podle Krejčího nejlepší podmínky. „Divoká prasata jsou při lovu lépe vidět, když napadne sníh a svítí měsíc,“ vysvětlil Krejčí.
Divočáky nestřílí
Kvůli bezpečnosti se nesmějí divočáci v lázeňských lesích v bezprostředním okolí Karlových Varů lovit. „V lázeňských lesích se pohybuje spousta lidí, kteří sem přijíždějí za léčbou,“ vysvětlil Krejčí, podle kterého není přemnožení prasat v okolí lázní o nic větší než jinde v republice. Každý rok ale řeší škody v lázeňských parcích jejich správci.
„Zejména pak mezi Malým Versailles a pravoslavným kostelem sv. Petra a Pavla, na Sokoláku a u letního kina,“ prozradil Krejčí. Právě na těchto místech stojí již několik měsíců myslivecké posedy.
„Státní správa lesů vydala na základě výjimky povolení k odstřelu divokých prasat v těchto lokalitách. Je bezpečnější, když se při odstřelu míří na divočáka z posedu k zemi než pouze ze stoje, kde pak hrozí, že kule může za prasetem ještě pokračovat v letu a třeba někomu ublížit,“ uzavřel Krejčí.