Mladá Číňanka bydlí v práci na toaletě, šetří tak za nájem

Osmnáctiletá Jang pochází z venkovské oblasti v čínské provincii Chu-pej, ale za prací se vydala do města Ču-čou v sousední provincii Chu-nan na jihu země. Pracuje tam v obchodě s nábytkem, ale její příjmy jsou tak nízké a nájmy ve městě tak vysoké, že se raději dočasně nastěhovala na firemní toalety.

Podle webu South China Morning Post si totiž Jang měsíčně vydělá pouze 2700 jüanů (lehce přes 8700 korun), což představuje jen lehce přes třetinu průměrného platu v Ču-čou, jenž činí zhruba 7500 jüanů (přes 24 tisíc korun). Nájemné ve městě se však pohybuje v rozmezí od 800 do 1800 jüanů (zhruba 2600 až 5800 korun), a tak se Jang raději dohodla se svou šéfkou, která ji na toaletách nechala bydlet za pouhých 50 jüanů měsíčně (přibližně 160 korun).

Na ploše o velikosti zhruba šesti metrů čtverečních si Jang nainstalovala skládací postel a závěs, zřídila si tam improvizovanou malou kuchyňku a také tam má věšák s oblečením. Záchody a umyvadlo řešit pochopitelně nemusela.

A podle jejích slov se tam nebydlí špatně. Toalety jsou podle ní neustále čisté a ani tam není problém se zápachem. Navíc se tam cítí bezpečně, protože objekt je pod nepřetržitým dohledem. Nikdy proto ani nezamyká dveře a ani v době, kdy jsou ve firmě další zaměstnanci, kteří k ní chodí na „návštěvu“, se jí nikdy nic neztratilo.

Její šéfka, kterou média označují pouze jako Sü, se vyjádřila v tom smyslu, že chápe, že být mladý a nezávislý může být někdy dost obtížné, a tak nechala Jang na přechodnou dobu bydlet i u sebe. Zároveň podotkla, že na přelomu března a dubna by ve firmě již měla být zrekonstruovaná jedna z kanceláří, a tak se Jang může přestěhovat tam.

Dívka podle šéfky dříve také zvažovala možnost nastěhovat se do jiných nevyužívaných kanceláří ve městě nebo do volného pokoje, ale to by představovalo nájem zhruba 400 jüanů (kolem 1300 korun). Jang ovšem nakonec upřednostnila toalety, protože vedle finanční úspory je zde i další výrazný benefit: má to blízko do práce.

Čínská média zároveň přiblížila životní osudy mladé dívky, do nichž značně zasáhly tradice, jež jsou zejména ve venkovských oblastech stále silně zakořeněné. Řeč je zejména o tom, že čínští rodiče nezřídka stále značně upřednostňují syny před dcerami.

Jelikož má tedy Jang o deset let mladšího bratra, ocitla se okamžitě po jeho narození na vedlejší koleji. Rodiče navíc odjeli za prací do města, a tak Jang vyrůstala u prarodičů, kteří ji nutili k namáhavým pracím a jako dívce jí prakticky neustále něco vytýkali.

V šestnácti letech proto svůj rodný kraj opustila a začala se živit sama. I poté ji však rodiče neustále žádali, aby jim vydělané peníze odevzdávala, protože jsou potřeba k tomu, aby pomohly zajistit bratrovo vzdělání.

Bydlení na toaletách je tedy jen jedním z dalších projevů jejího celkově skromného způsobu života. Podle vlastních slov ze svého velmi nízkého platu utratí měsíčně pouze 300 až 400 jüanů (přibližně 1000 až 1300 korun) a zbytek si šetří do budoucna na vlastní bydlení a auto.

Její příběh sklidil velký ohlas na čínských sociálních sítích, když během pár dnů získala přes 15 tisíc sledujících. „Dívka jako ona uspěje ve všem, co bude dělat,“ zhodnotil její skromnost a houževnatost jeden z uživatelů v komentáři.