Článek
Organizátoři si vymysleli šňůru programů, které provází návštěvníky celou zimu, aby ta zimní sezóna nebyla klasicky jen o lyžích nebo snowboardu. Letos se zúčastnilo 22 týmů, dohromady okolo 50 lidí všech věkových kategorií. Účast byla dokonce mezinárodní, někteří jezdci byli z Polska i Německa.
Závodu se zúčastnily všechny věkové kategorie.
Celý den byl vázán nejen k zábavě, ale i k historii obce.
Historie Malé Úpy sahá do šestnáctého století, kdy přišli dřevaři z Alp s úkolem vykácet zde místní lesy. Už k tomu potřebovali právě rohačky jakožto pracovní nástroj. Nejdříve je používali na svážení dřeva a později i sena.
„Dřív měl každý rohačky na své boudě, v průběhu 19. století se začaly používat nejen jako pracovní nástroj, ale také právě k zábavě,“ vysvětlila souvislost mezi závodem a historií pořadatelka Lenka Skočdopolová s tím, že kostýmy byly dobrovolné. „Máme tu speciální soutěž s názvem Nevymazlenější rohačkový pár. Tam se snažíme zohlednit tu práci, kterou si dali účastníci s přípravou na závod,“ podotkla Skočkdopolová.
Jedna z disciplín byla jízda spojená s naložením sena.
Třiapadesátiletá Kateřina Soudná s manželem se zúčastnili závodu poprvé a byli nadšení. „Je to báječné, s kostýmem jsme si dali práci a stálo to za to. Příští rok přijedeme určitě znovu,“ potvrdila Novinkám závodnice a manžel Jiří dodal: „Musíme ale celý rok trénovat, abychom to příště vyhráli.“
Historicky byly kromě kostýmů laděny i disciplíny. Závodníci museli předvést nejen krasojízdu na saních, ale také i jiné dovednosti. Například jízdu na saních s naložením sena nebo řezání dřeva na rychlost. Nově zde byla disciplína v nejrychlejší jízdě.
Závodníci museli v rámci soutěže řezat dřevo.
Pro účastníky zde bylo připraveno i dobové jídlo v podobě bramboračky, chleba se sádlem, borůvkové bublaniny a nechybělo ani pivo nebo káva. Do rytmu hrála klasická kapela složená z harmoniky a tuby.