Článek
Merkur se totiž nachází blízko Slunci, ukrývá se v jeho svitu a nikdy se od něj na obloze příliš nevzdaluje. Zhruba třináctkrát za století se Slunce, Merkur a Země dostanou do jedné přímky. Kotouček planety se pak promítá na Slunce a ze Země vidíme neosvětlenou polokouli Merkuru jako tmavý bod na slunečním disku. U dolního okraje je na fotografii pořízené dalekohledem plzeňské hvězdárny dobře patrná jedna ze slunečních skvrn.