Článek
„Poprvé venku byli už 29. února,“ řekl Novinkám chovatel Bronislav Ludín. V předchozích letech většinou mívali budíček až ke konci první březnové dekády. „Vliv mělo počasí a také to, že šli o týden dříve spát. Byli v dobré kondici, tak to zalomili už 29. listopadu, a ne kolem Mikuláše, jako v jiných letech,“ konstatoval Ludín.
V zimních ubikacích spí huňáči na takzvané dřevitce. „A mají velký stoh slámy, do kterého se zachumlají,“ podotkl Ludín. Po probuzení o sobě dají vědět jednoduše. „Zabouchají na šubr, tedy na vypouštěcí dveře, že chtějí ven. A hned víme: je na čase je pustit,“ vysvětlil chovatel. Vyspali se do růžova. „Všichni tři byli v dobré kondici, zhubli o to, co mají, o nějakých plus mínus padesát kilo,“ konstatoval Ludín. Největší Honzík měl po zimě dvě stě šedesát kilo, než zalehl, tak to byly více než tři metráky. A nejmenší Eliška se probudila se sto padesáti kily. Teď už je medvědí trio k vidění ve výběhu každý den od sedmi ráno do půl páté odpoledne.
Medvědi v plzeňské zoo jsou už ve výběhu k vidění každý den.
Žádné velké hody na ně po zimním spánku nečekají. „Jsou na senu a na tom, co by běžně našli v přírodě. Třeba slabé výhonky trávy. Žádné ovoce, žádné maso. Toho se dočkali až před týdnem - měli slepičku,“ nastínil Ludín medvědí jídelníček. „Na ovoce naběhneme až v létě, to mají i spoustu kořenové zeleniny, na podzim přibude masa a ořechů,“ dodal.
Zimování medvědů není v zoologických zahradách žádným pravidlem. „U nás přezimují úspěšně, nebudí se. Tentokrát jsme byli jednou z mála zoo, kde spali celou zimu a neprobudili se. Může na to mít vliv řada faktorů, od stravy až po zdejší klimatické podmínky,“ uzavřel Bronislav Ludín.