Hlavní obsah

Mars Express pořídil z 8 miliónů kilometrů snímky Země

DPA, ČTK, Jan Horák
PAŘÍŽ/BERLÍN

Snímky Země ze vzdálenosti osmi miliónů kilometrů pořídila sonda Mars Express vyslaná Evropskou kosmickou agenturou (ESA) k Marsu. Fotografie jsou zajímavé mimo jiné tím, že ukazují Zemi v jejích skutečných barvách - Tichý oceán je modrý, mračna kolem rovníku a dále na sever jsou bílá a světle šedá.

Foto: Milan Haluška

Ilustrační foto

Článek

"Vynikající snímek, pořízený německou stereoskopickou kamerou HRSC s vysokou rozlišovací schopností dává tušit, že až bude sonda z výšky 250 až 300 kilometrů fotografovat Mars, můžeme očekávat trojrozměrné obrázky ve věrných barvách s vysokou rozlišovací schopností," komentoval smínky expert Gerhard Neukum z berlínské technické univerzity.

Snímek si lze prohlédnout na stránkách německého Výzkumného ústavu pro letectví a vesmír. Mars Express je na cestě k rudé planetě od počátku června a 25. prosince by měl přistát na jejím povrchu. Stejný cíl nyní sledují ještě dva pojízdné americké roboty (Spirit a Opportunity) a japonská sonda Nozomi. Přistání modulu Beagle 2 by však zdaleka nemuselo být takovou idylou, jak se zatím vzhledem k dosavadním bezproblémovým testům zdálo.

Počasí na Marsu je pro sondu nebezpečné

Na Marsu je zatím mírné počasí, ale postupně se začínají hromadit mračna prachu, která 4. července pokrývala již 1700 kilometrů dlouhou oblast, tedy asi čtvrtinu průměru Marsu. "Tyto mraky jsou dnes viditelné dokonce amaterskými dalekohledy o průměru 15 centimetrů," prohlásil americký astronom Donald Parker, který situaci na rudé planetě průběžně sleduje.

Pokud by se na Marsu zvedla obdobná prašná bouře, jaká v roce 1971 postihla americkou sondu Mariner 9, pak by bylo přistání pro Beagle 2 v plánované oblasti Isidis Planitia v blízkosti rovníku velmi nebezpečné. I kdyby se však podařilo, nemusela by mise skončit úspěchem: "V atmosféře se zvířeným prachem, kde by světlost poklesla o 50 až 60 procent, by se nemohly dostatečně nabíjet baterie Beaglu," konstatuje Parker.

Osudným by byl pro palubní přístroje také výpadek topení, neboť noční teploty dosahující minus 90 stupňů Celsia by je poškodily. V tomto směru na tom byly lépe někdejší americké sondy Viking, které měly atomové baterie a mohly přečkat i několikeré místní prašné bouře.

Výběr článků

Načítám