Článek
Hassan, Hayet, Habiba a Hakima se ještě drží v matčině blízkosti. „A mají takový zlozvyk, že si občas cucnou mléko od matky,“ uvedla zooložka Lenka Václavová.
Tamiku zná od chvíle, kdy ji do Plzně v září 2015 přivezli z německé zoo v Hannoveru. „Bylo jí tehdy patnáct měsíců. Vážila zhruba sedmdesát kilo, takže přišla jako obrovské kotě,“ pokračovala.
Následující rok už samice porodila první lvíče Amiru. „Celkem přivedla na svět třináct mláďat v pěti vrzích. Všechny měla s Matesem, kterému je teď čtrnáct,“ vypočítal mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.
Oslava desátých narozenin lvice berberské Tamiky. Na snímku je samec Mates a jejich mláďata.
Podle zooložky je Tamika klidná a velmi zvědavá. „Když se něco opravuje, uklízí, hned to přijde zkontrolovat. Jako máma je hodně ochranitelská, což je přirozená a správná reakce. Někdy z ní jde až strach,“ popsala Václavová.
V plzeňské zoo aktuálně žije devět lvů berberských. Dvě samice už jsou ale od smečky oddělené a budou odcházet do jiných zahrad. „Většinou míří do zahraničí. Čas od času je navštěvujeme. Zajímá nás, jak se jim daří,“ řekla odbornice, pro niž jsou právě tyto šelmy srdeční záležitostí.
Podílela se na založení chovu, a jak přiznala, zprvu to nebylo jednoduché. „Docela jsme se natrápili. Zpočátku se vůbec nedařilo zvířata rozmnožit. Pak zase samice nerodily nebo mláďata hynula. Trvalo to roky, ale nakonec se to přeci jenom podařilo,“ usmála se.
Lev berberský je jedním z poddruhů lva pustinného. „Obýval hory severní Afriky a byla pro něj typická hustší a delší srst. Vypadalo to, že je už vyhubený, ale před lety vyšlo najevo, že ho chovají ve zvěřinci marockého krále,“ nastínil Vobruba. Doplnil, že v současnosti se lev berberský nachází ve zhruba třiceti evropských zoologických zahradách.
Stařenka má miminko. U plzeňských zubrů je všechno možné
