Článek
"Jsme uprostřed šestého období vymírání, jež začalo asi před 50 tisíci lety," napsal v časopise Science Paul S. Martin z Arizonské univerzity v Tusconu. "Vymírání je faktem. Naštěstí jde o proces pomalejší než ty předchozí, ale nevíme, jestli bude stejně kruté."
Den Země, který odstartovalo protiválečné hnutí v USA koncem 60. let minulého století a od roku 1970 se koná pravidelně, měl jako hlavní cíl dostat otázky poškozování životního prostředí do povědomí politiků. To se sice podařilo a do ochrany životního prostředí se zapojují milióny lidí, ale ekologická katastrofa hrozit nepřestává, jak ukazují odborné studie.
Vědci a politici se totiž nemohou shodnout na příčinách negativních trendů a tedy ani na preventivních krocích. Světlou výjimkou je např. evropský projekt Natura 2000 na ochranu ptáků, k němuž se v minulých dnech připojila i ČR.
Důvody všech dosavadních pěti masových vymírání dosud nejsou spolehlivě vysvětleny, a tak nelze říci, zda je současný proces možné zvrátit.
Nezodpovězené otázky
Vědci se shodují, že k nejhoršímu momentu pro život na Zemi došlo v prvohorním permu někdy před 250 milióny let, kdy zmizelo až 95 procent živých organismů, nevědí však proč.
Stejně nejasný je důvod devonské krize před 360 milióny let, při níž vyhynuly dvě třetiny života. Apokalypsu v ordoviku (vyhynula třetina organismů) před 440 milióny let způsobilo zřejmě záření gama z exploze supernovy a vymírání v triasu (před 220 milióny let) stejně jako v křídě (před 65 milióny let) mají na svědomí srážky s meteoritem.
"Ukazuje se, že jsme tempo současného vymírání podcenili," soudí Stuart Pimm z britské Duke University. Poukázal na studie, podle nichž jen v Británii za 30 let klesly populace některých ptačích a hmyzích druhů až o 54, respektive 70 procent.
