Článek
Představivost je skrytá v prudkých událostech časoprostoru – to je jeden z náhodně generovaných citátů, které vědci použili. Sami je v rámci této netradiční studie nazvali jako „pseudo-hlubokomyslné hovadiny“.
„Ačkoliv se může zdát, že toto prohlášení má nějaký možný hlubokomyslný význam, ve skutečnosti je to jen soubor populárních slov složených náhodně do věty tak, aby měla syntaktickou strukturu,“ uvedli výzkumníci ve studii.
Kdo používá Facebook a nemá pečlivě vyselektované přátele, může na takové nesmyslné hlášky narážet poměrně často. Autoři studie tak chtěli zjistit, proč na ně někteří lidé tak silně reagují. Pomocí náhodného generátoru tak vytvořili celou řadu nesmyslných prohlášení a poté požádali 280 studentů, aby je ohodnotili od jedné do pěti podle toho, jak hlubokomyslné jim připadají. Pět znamenalo hodně, jedna málo.
Průměr hodnocení byl 2,6, což je poměrně dost, vzhledem k tomu, že to byly uměle vytvořené a nesmyslné hlášky.
Srovnali to s reálnými citáty
V další části tato prohlášení zamíchali s reálnými příklady „hovadin“, mimo jiné od známého spiritualisty Deepaka Chopry. Jedna za všechny: „Příroda je samoregulační ekosystém uvědomění“ (ano, opravdu to napsal). Nová skupina účastníků soubor citátů ohodnotila zhruba stejně jako ty v první fázi.
Na závěr autoři studie vzali obyčejná tvrzení jako „Většina lidí má ráda nějaký druh hudby“ se známými hlubokomyslnými citáty, aby zajistili, že účastníci nehodnotí vše jako hlubokomyslné. Není překvapením, že obyčejné fráze dostaly nízké hodnocení.
Společně s hodnocením frází účastnici studie prošli ještě rozsáhlými kognitivními testy včetně matematických a slovních úloh a také byli dotázáni na svá spirituální přesvědčení a na názory na alternativní medicínu a na konspirační teorie.
Po vyhodnocení dat se ukázalo, že ti, kteří více přijímali „hovadiny“, jsou méně přemýšliví, jejich kognitivní testy dopadly hůře, jsou náchylnější ke konspiracím a pravděpodobně budou schvalovat alternativní medicínu, napsali vědci.
Smyslem studie je podle autorů pochopit, proč jsou tito lidé tak přitahování těmito prohlášeními, a na základě toho vymyslet strategie, jak před tím ochránit ostatní. Studie také může pomoct k pochopení, proč někteří lidé odmítají přijmout na důkazech založený přístup k tématům, jako je například vakcinace nebo změna klimatu.