Článek
Zdaleka ne všechny geny, jichž je u člověka na 30 000, jsou aktivovány najednou a v každé buňce. "Domníváme se, že potlačování genu je tím hlavním, co odlišuje šimpanze od lidí," řekl Kevin White ze Spojených států.
White a jeho kolegové z Chicagské univerzity a Hallova institutu v australském Parkville se zabývali potlačováním genů u lidí, šimpanzů, orangutanů a makaků. Srovnáváním uspořádání genů zjišťovali míru potlačování specifických funkcí 1056 genů u všech čtyř druhů primátů. "Když jsme sledovali potlačování genů, shledali jsme, že během vývoje makaků, orangutanů a šimpanzů se během 65 miliónů let udály celkem malé změny," řekl Yoav Gilad z Chicagské univerzity, který je hlavním autorem studie otištěné v britském časopise Nature.
Podle něj naopak u lidí rychlé změny nastaly u zvláštní skupiny genů, takzvaných transkripčních faktorů, které řídí jiné geny. Díky tomu se lidé od svých opičích předků během uplynulých pěti miliónů let tak odlišili. "Tato rychlá evoluce transkripčních faktorů nastala jen u lidí," uvedl Gilad.
Výzkum podporuje 30 let starou domněnku vědců Mary-Claire Kingové a Allana Wilsona, kteří tvrdili, že hlavní rozdíly mezi lidmi a šimpanzi by se daly vysvětlit způsobem, jakým jsou u nich potlačovány genetické vlastnosti.
Nové metody zkoumání genových fragmentů
Tuto hypotézu však nebylo možné ověřit, dokud nebyly vynalezeny nové metody zkoumání genových fragmentů a zmapován lidský genom. Američtí a australští vědci ke svému výzkumu použily vzorky odebrané ze tkáně jater dospělých samců čtyř zkoumaných druhů.
Zjistili, že u zhruba 60 procent genů je potlačování jejich specifických vlastností podobné u lidí a dalších primátů. Avšak u genů působících jako transkripční faktory se vzorce potlačování údajně mohou proměňovat snadněji než u jim podřízených genů.
Obzvlášť to platí u lidí. Vědci nevědí proč, ale domnívají se, že by to mohlo být způsobeno používáním ohně a upřednostňováním tepelně zpracované potravy.
