Článek
V pondělí 12. srpna tenhle stadion znovu otevřeli po více než čtyřměsíční pauze, přičemž kompresory na výrobu ledu se prvně rozběhly 5. srpna. „Když jsme betonovou plochu začali ochlazovat, měla pětadvacet stupňů. A my jsme to potřebovali srazit o třicet stupňů, na mínus šest, abychom mohli začít s nástřikem vody,“ řekl Novinkám Šindelář.
Na potřebnou teplotu se podařilo podklad dostat během pětatřiceti hodin. Výroba osmi vrstev ledu, který má ve výsledku tloušťku čtyři až pět centimetrů, trvala do neděle, padlo na ně devadesát kubíků pitné vody. Systém využívá 2,5 tuny čpavku.
„Předloni, když bylo rozumnější počasí, nás to vyšlo na sto padesát tisíc korun, loni už na čtyři sta devadesát tisíc. Letos jsou podobná horka a podobné budou i náklady,“ konstatoval Šindelář. „Aspoň že zpočátku bylo pár chladnějších nocí, kdy teploty padaly k deseti stupňům,“ dodal.
Až 36 stupňů. Česko čeká pořádně horký týden
Bez izolací
Jedna věc je led vyrobit, druhá udržet, zvláště když jde o padesát let starý objekt bez jakýchkoliv tepelných izolací. „Není to žádný box, ve kterém by se držela stále stejná teplota. V zimě je tu zima, v létě teplo. Když je venku přes třicet, na horních ochozech je to jen o pár stupňů méně,“ upozornil Šindelář. „Stroje teď tedy poběží naplno nějakých dvacet hodin denně. Kvalita plochy i tak nebude úplně nejlepší, led je v takovýchto podmínkách hrubý, ale sportovat se na něm dá,“ podotkl Šindelář
V pondělí dopoledne už na něm dvoufázově trénovali žáci týmu HC Škoda Plzeň, pak děti z místního klubu, které odpoledne vystřídaly zdejší krasobruslařky. „Celkem se tady teď protočí kolem stovky dětí za den,“ zrekapituloval Šindelář. Volné bruslení tady odstartuje asi až po polovině září.
Úměra nefunguje
Udržení stadionu v chodu při extrémních hicech stojí jen na elektřině kolem půl milionu korun měsíčně, v zimě je to i pětkrát méně. Přímá úměra mezi stupni Cesia a spotřebovanými kilowatty ovšem neexistuje.
„Záleží i na tom, nakolik led utrpí při tréninku. Jiné to je, když je na něm v plném zápřahu dvacet hokejistů, a jiné, když tady zkouší volné jízdy šest krasobruslařek,“ poznamenal Šindelář. „Po každé hodině tréninku plochu upravuje rolba - rozlije po ní kubík vody, aby se zacelily rýhy a díry,“ vysvětlil Šindelář.
Rokycanský zimák je v provozu od 22. listopadu 1974, zásadnější rekonstrukcí prošel v roce 2005. „Letos jsme měnili ještě původní akumulační nádrž o objemu osmi tisíc litrů,“ uzavřel Petr Šindelář.