Královédvorský Safari park poslal do Afriky už přes stovku zvířat

Nejvýznamnějšími přesuny byl postupný převoz devíti kriticky ohrožených nosorožců dvourohých východních do Tanzanie a Rwandy. Řekl to vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

Nosorožci se do Afriky vracejí ze Dvora Králové po pěti generacích chovu v zajetí. Jejich předci se do dvorské zoo dostali z Afriky na přelomu 60. a 70. let minulého století, kdy je z expedic přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. „Už Josef Vágner před 50 lety zpozoroval značný úbytek mnoha druhů. Jeho cílem bylo tato zvířata v Evropě množit a jejich potomky vracet do míst, odkud je odvezl. Tento přístup je velmi vizionářský a později ho začaly přijímat ostatní dobré zoologické zahrady,“ uvedl Stejskal.

S návraty zvířat do Afriky zoo začala již v 90. letech minulého století pod vedením tehdejší ředitelky Dany Holečkové a nyní je pokládá za jeden ze svých hlavních cílů. Dosavadní výsledky zoo označuje za vynikající. „Naprostá většina zvířat, která se ze Dvora Králové vrátila, přežila, a dokonce se rozmnožila. V některých případech mají i jejich mláďata potomky, například nosorožci v tanzanském národním parku Mkomazi,“ uvedl Stejskal.

Do Tanzanie, kde byla populace nosorožců zdecimována dlouhými roky pytlačení, zoo v roce 2009 odvezla tři nosorožce a v roce 2016 ještě jednoho. V roce 2019 zoo převezla pět nosorožců do středoafrické Rwandy do národního parku Akagera, přičemž tři nosorožci byli ze dvorské zoo a po jednom z Velké Británie a z Dánska.

Kromě nosorožců zoo do Afriky vrátila řadu druhů antilop, například adaxe núbijské a přímorožce šavlorohé, kteří předtím byli ve volné přírodě vyhubeni. Ve Svazijsku zoo pomohla obnovit vyhubenou populaci antilop koňských. „Podařilo se nám vrátit i antilopy vrané do Jihoafrické republiky,“ uvedl Stejskal. Do Jihoafrické republiky se ze Dvora Králové vrátilo přes 80 buvolů kaferských.

Specifický je případ nosorožců bílých severních, kdy zoo v roce 2009 poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři tato zvířata. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice Fatu a Nájin, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se nyní vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože ani jedna ze samic není schopná mládě donosit.

Podle Safari parku má význam každé zvíře vrácené do divočiny. „Například buvolec běločelý, který byl v minulosti takřka zcela vyhuben, se postupně vrátil na většinu areálu svého původního výskytu právě díky chovatelským zařízením různého typu. Stejně tak se daří obnovovat například populace orlosupů bradatých, zubrů evropských, přímorožců šavlorohých nebo adaxů núbijských. Jejich populace jsou v současné době takřka soběstačné,“ uvedl Stejskal.

Poznamenal, že každému projektu odvozu zvířat do Afriky předchází velmi dlouhá příprava spočívající v terénním výzkumu a přípravě prostředí. Například u nosorožců tak zoo zatím nedokáže říct, kam by mohl příští transport směřovat. „Soustředíme se hlavně na to, abychom opravili jeden z našich nosorožčích pavilonů a měli tak v příštích letech znovu dost prostoru, mimo jiné i na přípravu zvířat na transport,“ uvedl Stejskal. Safari park nyní chová 21 nosorožců, z nichž 15 je nosorožců dvourohých východních a šest je nosorožců jižních bílých. Za poslední rok se v zoo narodili tři nosorožci dvourozí východní.