Článek
Sonda Cassini se v říjnu 1997 vydala na dlouhou cestu k planetě Saturn společně s menší sondou Huygens. Přistávací modul Huygens měl počátkem roku 2005 prolétnout atmosférou největšího z měsíců planety. Mise sondy Huygens nakonec skončila možná ještě větším úspěchem, než si kdo dokázal na počátku představit. Evropská sonda Huygens dosedla 14. ledna 2005 na povrchu záhadného měsíce Titanu a ještě předtím odvysílala cenné a fascinující snímky.
Se stejným úspěchem pokračuje s výzkumem Saturnu a jeho početné rodiny měsíců i samotná sonda Cassini. Pokud by jste si dali tu práci a sepsali všechno naše vědění o Saturnu do jedné velké knihy, pak věřte, že většinu informací by jste čerpali právě z výsledků sondy Cassini. Desetiletý oslavenec navíc v systematickém výzkumu Saturnova systému nadále pokračuje.
V uplynulém týdnu se ve městě Orlando na Floridě sešlo na 1 500 vědců, aby diskutovalo o objevech sondy Cassini. Vybrat nějaký nejvýznamnější objev, nebo zrekapitulovat všechny úspěchy, by bylo zbytečné.
Asi nejlépe to popsal Dennis Matson z JPL, který řekl: "S Cassini se úžasné objevy staly téměř rutinou". Přesto si ale nemůžeme nechat ujít, připomenout alespoň některé z objevů: sondě se podařilo zpřesnit dobu rotace Saturnu a zachytit detailně strukturu prstenců planety. Společně se sondou Huygens získat značné množství nových informací o měsíci Titan, odhalit na jeho povrchu moře a jezera, naplněná metanem. Cassini také objevil ledové gejzíry na měsíci Enceladus a zjistil, že ledové částečky z těchto gejzíru tvoří jeden z prstenců planety Saturn.
Moře na Titanu
Poslední významný objev sondy Cassini je opravdu velmi čerstvý. Sonda už poněkolikáté 2. října prolétla nad povrchem Titanu. Vědcům se podařilo získat nový pohled na jezera a moře metanu v severní části měsíce. Sonda také potvrdila, že rovněž okolí jižního pólu měsíce je pokryto jezery.
V tuto chvíli je sondou zmapováno asi 60% povrchu Titanu v oblasti nad 60° severní šířky. Z toho je 14 % povrchu pokryto jezery, které jsou s největší pravděpodobností naplněny metanem a etanem. Tyto kapaliny podle všeho tvoří na Titanu koloběh, podobný koloběhu vody na Zemi. Pokud by jste byli na povrchu, pršel by na vás metan a etan.
Na severní polokouli Titanu je posledních 7,5 let zima. Jeden rok na měsíci přitom trvá 29,5 let. Vědci tak nyní postupně sledují sezónní změny a rozdíly mezi severní a jižní polokoulí. Na jižní polokouli je v tuto chvíli pochopitelně léto. V současnosti je pro vědce největším oříškem původ jezer. Podle všeho nejspíše vznikla díky sopečné činnosti, která v minulosti zdeformovala povrch. Některá místa pak byla zaplněna metanem a etanem. Vše připomíná pozemská krasová jezera.
Doposud nalezená jezera mají různorodou velikost od cca 1 kilometrů čtverečního po asi 100 000 čtverečních kilometrů. Z celkového počtu 400 nalezených jezer má plných 70 % velikost větší jak 26 000 kilometrů čtverečních. Takové útvary vědci raději označují termínem moře.
Podrobnosti o misi sondy Cassini v Instantních astronomických novinách.