Článek
Dvojice lvic začala koloucha okamžitě pronásledovat. Kolouch ale prchal ze všech sil a nakonec našel spásu ve vodním příkopu, kam už se za ním lvice nepustila. Návštěvníci jeho výkonu tleskali.
Netušili, že kolouch utrpěl vážná zranění břicha, ze kterých by se nezotavil. Jak píše server Opposing views, mladého jelena čekalo utracení.
Jeden z pozorovatelů zvířecí honičky, Rob Ephraim, řekl: "Utíkal a skočil. Musel si přát umřít."
Pohled zvířat v zoo
List Washington Post ještě doplnil k případu komentáře okolních zvířat, které jinak většinou mlčí.
Tygr z vedlejší klece k případu řekl: „Jestli jsem to viděl? Přirozeně jsem to viděl. Velmi rozčilující, pane. Lví technika byla zcela špatná. Drápy ve chvíli, kdy se měly použít zuby a zuby, když měly použít drápy. A viděli jste, když jedna lvice měla už jelínka ve svých drápech a nechala ho utéci? To ukazuje na absenci soustředění. Dívala se kolem. Vyrušena davem? Pravděpodobně. Ale jak vždycky říkám, když jste na lovu, nemůžete se nechat vyrušovat.. To je pohled tygra, příteli.“
Hroznýš královský jen syčel: „Jelen, říkáte? Jak velký? Ssssskutečně? Ne, to mi uniklo, ale zassssse, já sssse nepohybuji v těchto kruzích. Ale miluji krássssné chutné jelínky. Ovinu ho, sssstissssknu a pohltím.
Hyenu skvrnitou vše pobavilo: „Kluku, viděl jsi to? Cha cha. To bylo vražedný. Ten jelen šel přímo do lví klece. Bláznivý, co? Cha cha. A všichni ti lvi: Co to bylo? Je to jelen? Cha cha. A ten jelen: Ách ne! Jsem ve lví kleci. A všichni ti lvi honili jelínka. Ale nemohli ho chytit. A když ho chytili, utekl jim. Cha cha cha. A jak ten jelínek plaval. Čeče, smála jsem se až jsem se za břicho popadala.“
Naopak fronta osvobození kopytníků jménem své prezidentky gazely tragédii odsoudila s tím, že vyvolává několik vážných otázek.: „1. Jak je možné, že jelínek se dostal ke lvům, když kopytníci musejí být za mřížemi. 2. Kdy si zřízenci všimli, že jelínek není ve výběhu? 3. Proč to trvalo dvacet minut, než personál zasáhl?"
Naopak slon vše bral filosoficky: „Tyto věci se stávají.Pamatuji si, že se něco podobného stalo v roce 1973. Byl březen. Úterý. Krátce po poledni, myslím. Byl to na roční období mimořádně teplý den. Zrovna jsem poobědval. Seno, přirozeně, ale taky nějaké obohacené pelety. Bylo jich 31, což je víc než běžných třicet. To mě rozhodilo. Na to nemůžu zapomenout. O tři roky později 8. září 1976 jsem jich dostal jen 29. A o čem, že jsme se to vlastně bavili?“
Lenochod jen uvedl: „Vše jsem prospal.“
Více se to dotklo klíštěte na jiném jelenovi: „To bylo v sousedství.“